Hagia Sofia zůstane muzeem. Turecký soud zamítl žádost o přeměnu chrámu v mešitu

Turecký ústavní soud zamítl požadavek náboženské skupiny, aby se z istanbulského chrámu Boží moudrosti (Hagia Sofia) opět stala mešita. Původně byzantský chrám byl mešitou do 30. let minulého století, kdy z něj zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk udělal muzeum. Po přeměně chrámu na mešitu volají už několik let i někteří oficiální představitelé státu.

Soud žádost zamítl z technických důvodů. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že požadavek přišel od skupiny a nikoliv od jednotlivce. Další zdroje dodávají, že se soud nepovažuje v dané věci za příslušný, protože „stěžovatel není obětí událostí či opatření, o kterých se jedná“.

Náboženská asociace podala podnět k ústavnímu soudu v roce 2015 s tím, že současné využívání chrámu jako muzea porušuje svobodu náboženství a víry.

O přeměnu chrámu na mešitu usilovala skupina už v roce 2004, kdy se obrátila na tureckou vládu. Protože neobdržela odpověď, odvolala se o rok později ke Státní radě (nejvyššímu tureckému správnímu soudu), která požadavek zamítla.

Erdogan v chrámu v březnu pronesl modlitbu

Monumentální Hagia Sofia byla postavena v 6. století v době byzantské říše jako křesťanský chrám. Sloužila jako sídlo konstantinopolského patriarchy a byli v ní korunováni byzantští císařové. V mešitu se změnila po dobytí Konstantinopole Turky v roce 1453. Kolem chrámu poté vyrostly minarety.

Za laického režimu Mustafy Kemala Atatürka byl chrám odsvěcen a v roce 1935 otevřen jako muzeum, které nyní ročně navštíví přes tři miliony turistů. Od roku 1985 je na seznamu světového dědictví UNESCO.

Již několik let se objevují v médiích volání některých oficiálních představitelů, aby byl chrám Hagia Sofia opět změněn na mešitu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v chrámu v březnu pronesl modlitbu.

Vydáno pod