Na Slovensku vzniká nová politická strana Maďarské fórum. Její zakladatelé zacílí na voliče, kteří jsou nespokojení s prací dvou největších maďarských stran – parlamentního Mostu-Híd a mimoparlamentní Strany maďarské komunity (SMK). Tyto zavedené strany se obávají, že vznik dalšího uskupení politickou sílu menšiny rozmělní.
Boj o maďarského voliče na Slovensku. Vzniká další strana zaměřená na tamní menšinu
Horizont ČT24: Nová strana pro slovenské Maďary (zdroj: ČT24)
K oblastem s převážně maďarským obyvatelstvem patří například Štvrtok na Ostrove. V obci dvacet minut jízdy z Bratislavy žije 1700 lidí, z nichž tři čtvrtiny se hlásí k maďarské národnosti. Tamní starosta Péter Öry je druhým mužem strany SMK.
„Pětkrát jsme žádali o finance ze slovenského státního rozpočtu na mateřskou školu. Letos se nám to podařilo obnovit, ale z rozpočtu maďarské vlády,“ stěžuje si starosta. Tvrdí, že pro skoro půlmilionovou menšinu (asi devět procent obyvatel Slovenska) nedělá vláda dost.
Öry tvrdí, že jeho obec zachraňuje blízkost hlavního města. Existuje ale prý mnoho „bílých míst“, kam neplynou žádné investice, a právě tam žije drtivá většina slovenských Maďarů. Nejhůř jsou na tom okresy nazývané „hladové doliny“, které – i kvůli chybějícím dálnicím – hlásí nejvíc lidí bez práce.
Ministerstvo dopravy a výstavby přitom řídí zástupce slovensko-maďarského uskupení Most-Híd. Šéf resortu ale poslouchá kritiku také z druhé strany: vyčítají mu, že dává přednost investicím, které mají pomoct hlavně maďarským voličům.
Lídr nové strany působil v Mostu-Híd i SMK
Lídrem nově vznikajícího Maďarského fóra je Zsolt Simon, který prošel oběma maďarskými stranami a dvakrát vedl ministerstvo zemědělství. Když Most-Híd v roce 2016 kývl na koalici se stranou Smer-SD expremiéra Roberta Fica, odešel a vyčkával.
Teď se jako nezařazený poslanec rozhodl pro vlastní politický projekt. „Občan maďarské národnosti dnes nemá možnost reálně si zvolit alternativu, kde by jeho hlas s jistotou neskončil v náručí Smeru, tedy další vlády Smeru,“ vysvětluje Simon svou motivaci. SMK s Ficovou stranou spolupracuje v regionech, Most-Híd s ní vládne na celostání úrovni.
Simon neřeší, že by se maďarské hlasy mohly kvůli nové straně roztříštit a nakonec by menšina v parlamentu nemusela být vůbec slyšet. „Možnost, že volič maďarské národnosti zůstane bez zastoupení v parlamentu, tu je i dneska, bez toho, aniž bychom udělali Maďarské fórum,“ domnívá se lídr nové strany.
Starosta Štvrtku na Ostrove s ním nesouhlasí. „Jednoznačně na politické scéně, čím je víc stran na jedné paletě, tím je to víc roztříštěné,“ myslí si Öry.
Nová strana může ohrozit Most-Híd
Vládní Most-Híd se k nové straně zatím nechce vyjadřovat. Tvrdí, že je na to ještě brzy. Pro jeho parlamentní budoucnost ale znamená nový subjekt ohrožení. Zatímco SMK se v průzkumech pohybuje kolem tří procent, Most-Híd je těsně nad pěti procenty, které jsou pro vstup do Národní rady potřeba.
„Nově vznikající maďarská strana by měla šanci získat ty voliče Mostu, kteří jsou zklamaní z jeho působení v rámci koalice a z toho, že vůbec šla do koalice se Smerem-SD,“ podotýká politoložka Aneta Világiová z Univerzity Komenského v Bratislavě.
Poslední ranou by mohl být pro Most-Híd odchod jeho slovenských voličů, které lákají jiné strany. Především pak ta, kterou podle médií chystá prezident Andrej Kiska.