Malá vesnice Baarle leží v Nizozemsku, přesto většina pozemků pod ní patří historicky Belgii. Hranice tak už téměř tisíc let protíná ulice i jednotlivé domy. V době, kdy se Evropa pomalu vrací k celnicím, se Baarle snaží ukázat, že to jde i bez zdí a příkopů mezi lidmi, a chce se stát příkladem jednoty nejen pro Evropskou unii.
V nizozemské vesnici Baarle prochází státní hranice i obývacím pokojem
V Baarle určuje "pravidlo vstupních dveří", komu platit daně (zdroj: ČT24)
Baarle leží několik kilometrů od belgických hranic, v nizozemském vnitrozemí. V obci není složité najít dům, v němž hranice prochází třeba i obývacím pokojem. Ještě před mnoha lety to způsobovalo problémy, například kvůli tomu, že nebylo jasné, kterému státu platit daně.
Místní ale našli řešení. „Máme tady pravidlo ‚vstupních dveří'. Místo, kam míří vaše vstupní dveře, kde se nachází, to je místo, kam patříte,“ vysvětlil Willem van Gool, člen místního zastupitelstva.
Kam ústí vchod, tam se tedy platí daně. Pokud navíc existuje možnost dveře zazdít a přesunout je třeba z Belgie, kde jsou vysoké daně, do Nizozemska, je to dovoleno.
Všechny podobné problémy nakonec vyřešil příchod Evropské unie a volného prostoru. O to méně teď ve vesnici chápou uzavírání hranic a navracení hraničních kontrol. Místo toho chtějí ukázat, že takové úvahy jsou zbytečné a že uvnitř Evropy mohou všichni žít společně.
„Myslím, že můžeme být příkladem pro zbytek světa, že není potřeba stavět zdi kolem hranic,“ dodává van Gool. Baarle se tak snaží dokázat, že hranice jsou jen čáry na zemi.