Bratislava–Vídeň za osm minut je passé. Projekt rychlodopravy v kapsli se zasekl

Revoluční systém osobní dopravy v kapsli známý jako hyperloop na Slovensku zřejmě nevznikne. Rychlotrať měla do roku 2021 spojit slovenskou metropoli s nedalekou Vídní. Společné memorandum uzavřela americká firma Hyperloop Transportation Technologies (HTT) se slovenskou stranou před dvěma lety. Spolupráce ovšem kvůli neshodám v jednáních nepokračuje, informoval slovenský Denník N.

Úřadu místopředsedy vlády pro investice a informatizaci, který vede Richard Raši ze slovenské vládní strany Smer-SD, se podle listu v jednáních nepodařilo najít pro projekt vhodný pozemek. Z pěti navržených oblastí společnost zvažovala tři.

Hyperloop Transportation Technologies (HTT) podle úřadu také několikrát měnila své investiční záměry, a tím i požadavky na spolupráci se slovenskou stranou. Navíc prý nedokázala přímo odpovědět na odborné otázky slovenské strany. Platnost memoranda mezitím vypršela.

Dva roky staré ambice

Záměr propojit rakouskou metropoli se sedmdesát kilometrů vzdálenou Bratislavou slavnostně oznámila společnost HTT v květnu 2016. Obě metropole měla od té chvíle spojit za pět let. Výkonný ředitel společnosti Dirk Ahlborn tehdy řekl, že v prvních fázích by mohlo dojít k propojení bratislavského a vídeňského letiště. Sedmdesátikilometrovou vzdálenost měl hyperloop překonat za osm minut.

Někteří odborníci ale byli k projektu rychlospojení Bratislavy a Vídně od počátku skeptičtí. „Domnívám se, že Vídeň–Bratislava je trochu krátká vzdálenost, smysl by to dávalo pro prototypovou trať Evropy, je zde ale celá řada technických háčků,“ uvedl dříve ve vysílání Studia 6 odborník z Fakulty dopravní ČVUT Michal Drábek. Komerční jízdu hyperloopem s cestujícími pak vidí v horizontu desítek let.

Video Události
video

Superrychlý Hyperloop chce za pět let rozjet přepravu cestujících na trase Bratislava–Vídeň


Hyperloop Transportation Technologies (HTT) je jednou z dvojice společností (druhá se jmenuje Hyperloop One), které se pokouší vybudovat dopravní prostředek budoucnosti podle návrhů miliardáře Elona Muska. Ten koncept hyperloopu poprvé představil v roce 2013. Inspiroval ho trup legendárního letadla Concorde.

Kapsle pro cestující by měly být z vibrania – nového, extrémně pevného kompozitového materiálu, který vyrábí slovenská firma. Ve vnější vrstvě má senzory, které odhalí případné hrozící nebezpečí a systém tím pádem okamžitě zareaguje. Systém by teoreticky mohl přepravovat cestující i náklady rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu.

Která země bude první?

O revoluční dopravní systém projevilo postupně zájem více států. První zemí, kde by mohl začít fungovat, by tak mohly být třeba i Spojené arabské emiráty. Na mapě hyperloopu ale podle šéfa společnosti zůstává nadále i Slovensko. Společnost počítá zejména s propojením Bratislavy s Brnem a Prahou.

„Je rozhodně naším cílem vybudovat spojení mezi Bratislavou, Brnem, Prahou a Polskem. Tím budeme mít propojenou východní Evropu. Možná půjdeme ještě dál, až do Istanbulu.“

Dirk Ahlborn

výkonný ředitel Hyperloopu

Ambiciózní plány má i druhá ze zmiňovaných společností, Hyperloop One. Ta uvažuje o obdobném propojení švédského Stockholmu a finských Helsinek nebo ruských velkoměst Moskvy a Petrohradu. Před dvěma lety uskutečnila firma v nevadské poušti první veřejný test, během něhož tvůrci demonstrovali funkčnost pohonné jednotky.

Do dopravní kapsle, jež se po vzduchovém polštáři pohybuje díky elektromotorům až rychlostí zvuku, vkládají její tvůrci naděje, že se stane budoucností osobní dopravy. Dnešní cestování se podle nich neustále zpomaluje, a navíc ztratilo kouzlo. Kapsle hyperloopu sice nemohou mít okna, nahradí je ale obrazovky, na kterých si cestující budou moci pustit záběry okolní krajiny nebo vlastně cokoliv, co budou chtít.