V záhadami opředeném Stonehenge se pohřbívali i cizinci

Vědci vyřešili další ze záhad, kterými je opředená britská megalitická stavba Stonehenge. Několik zde pohřbených lidí podle nového výzkumu nepocházelo z okolí místa, ale z téměř 300 kilometrů vzdáleného západního Walesu.

Video Stonehenge vydává další tajemství
video

V záhadami opředeném Stonehenge se pohřbívali i cizinci

Podle nové teorie možná právě oni na místo v jižní Anglii donesli dolerit, druh čediče vytěžený v západovelšském pohoří Preseli, který byl prokazatelně použit při jedné z raných fází stavby Stonehenge, informovala agentura DPA.

Archeologové si dlouho lámou hlavu nad tím, proč vlastně Stonehenge vzniklo. „Stonehenge není jednolitá stavba, stavěla se asi tisíc let,“ řekl ve vysílání ČT24 Miroslav Dobeš z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Dílo z mladší doby kamenné, které je zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO, mohlo být svatyní či observatoří. 

V monumentálním areálu se nacházejí mimo jiné prohlubně, ve kterých se před desítkami let našly lidské ostatky, které zbyly po pohřbech žehem. Vědci právě tyto zbytky kostí pětadvaceti lidí, kteří žili v letech 3180 až 2380 před naším letopočtem, nyní prozkoumali.

Analýza izotopů stroncia

Tým britských, francouzských a belgických vědců kolem Christopha Snoecka z Oxfordské univerzity použil při zkoumání kostí analýzu izotopů stroncia. Stroncium, jeden z kovů alkalických zemin, lidé přijímají v potravě a prvek se následně ukládá v jejich kostech a zubech.

V závislosti na místě, na kterém žijí, mají pak lidé v těle různé poměry izotopů stroncia. Vědci tak mohou srovnáváním archeologických nálezů se vzorky odebranými ze současných rostlin, lidských zubů či vody zjistit, odkud dávní zesnulí pocházeli.

/*json*/{"map":{"lat":51.1819027457982,"lng":-1.8426096499999858,"zoom":10,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":51.19481364813742,"lng":-1.8213236392577983,"type":"1","description":"Stonehenge"}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

„I přes proces spálení se zachovávají informace alespoň na chemické úrovni, kdy jsme schopni z relativně beztvarého zlomku kosti vyizolovat daný prvek. Díky tomu můžeme zjistit informace například o oblasti, ze které daný jedinec pochází,“ uvedla antropoložka z Národního muzea Sylva Kaupová.

Patnáct z 25 lidí, jejichž ostatky se v areálu Stonehenge našly, pocházeli podle výsledků zkoumání z okolí místa. Zbylých deset ale nejméně posledních deset let před smrtí žilo v západním Walesu. Pozůstatky některých z mrtvých byly dokonce ve Walesu i spáleny a až poté převezeny k pohřbení do Stonehenge. Odhalila to analýza zbytků nalezeného dřeva.

„Je to vskutku vzrušující objev, neboť ukazuje, na jaké vzdálenosti lidé ze Stonehenge cestovali,“ řekl výzkumník Mike Parker Pearson z londýnské University College, který se na analýze ostatků z megalitické stavby podílel.