Vatikán změnil postoj k trestu smrti. Nyní je nepřípustný za všech okolností

Podle římskokatolické církve je trest smrti nepřípustný za všech okolností. Dosavadní katechismus jej přitom ve výjimečných případech povoloval. Vatikán nyní uvedl, že změna oficiálního postoje k hrdelnímu trestu odráží postoj papeže Františka. Podle něj je trest smrti vždy nepřípustný, protože „útočí na lidskou důstojnost“.

Papež František s kardinály
Zdroj: Reuters

Do nynější doby platící katechismus, který schválil v roce 1997 papež Jan Pavel II., trest smrti povoloval s tím, že potřeba tohoto trestu „je velmi řídká, téměř neexistující“. Katolická církev nicméně hrdelní trest připouštěla v případě, že byl „jediným možným způsobem, jak efektivně chránit lidské životy před nespravedlivým agresorem“.

Nové učení nicméně říká, že předchozí politika je zastaralá a že existují i další způsoby, jak chránit společnost. Podle církevního učení je nyní „trest smrti nepřípustný, protože jde o útok na nedotknutelnost a důstojnost jedince“. Církev by proto uvítala jeho zrušení po celém světě.

V dopise, který změnu postoje Vatikánu vysvětluje, se hovoří mimo jiné o tom, že vývoj katolické doktríny ohledně trestu smrti není v rozporu s předchozím učením, jde totiž spíše „o evoluci předchozího postoje“.

„Jestliže v minulosti politická a sociální situace umožnily, aby byl trest smrti přijatelným prostředkem k ochraně společnosti, nyní došlo k nárůstu porozumění, že člověk nemůže ztratit svou důstojnost ani poté, co spáchal ten nejvážnější zločin,“ uvedl kardinál Luis Ladaria, který stojí v čele Kongregace pro nauku víry.

Turecko možná hrdelní trest obnoví

Organizace Amnesty International (AI), která bojuje za zrušení trestu smrti po celém světě, krok Vatikánu uvítala. „Církev vyjádřila svůj odpor k trestu smrti již v minulosti, nicméně slovy, která nebyla jednoznačná,“ uvedl Riccardo Noury z AI. „Nyní to řekli velmi jasně,“ dodal.

Trest smrti byl zrušen ve většině Evropy a Jižní Ameriky, nicméně stále je používán ve Spojených státech, v několika zemích Asie, Afriky a na Blízkém východě. Tento týden oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, že by mohl nejvyšší trest znovu zavést poté, co byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy země dostat se do Evropské unie.