Putinovo poselství: Posílení ruské armády a přání míru na Ukrajině

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin pronesl svůj v pořadí desátý projev o stavu země. Za jeden z největších problémů Ruské federace označil etnické napětí, které vyvolávají hlavně nacionalisté z jihu. Rusko podle něj nechce být supervelmocí, která by učila ostatní, jak žít. Putin to řekl v narážce na chování USA. Rusko ale nepřipustí, aby nad ním někdo získal vojenskou převahu. Do armády investuje 23 trilionů rublů (asi 14 trilionů korun). Prezident se vyjádřil i ke krizi na Ukrajině – doufá, že země dokáže najít politické řešení.

„Doufám, že se všem politickým silám v zemi podaří dosáhnout dohody, která by byla v zájmu ukrajinského lidu, a najdou řešení všech problémů, které se na Ukrajině nahromadily,“ řekl ruský prezident k protestům v ukrajinské metropoli Kyjevě. V projevu Putin zdůraznil, že celní unie, do níž doufá, že Ukrajinu naláká, zajistí všem členům rovná práva a ekonomický přínos.

Rusko prý neusiluje o to, aby se stalo globální či regionální supervelmocí, a kritizoval, že v Evropě zůstávají rozmístěny strategické obranné rakety, i když byl problém Íránu vyřešen dohodou z Ženevy. „Jsme si dobře vědomi toho, že tyto raketové obranné systémy jsou obranné jen podle jména. Ve skutečnosti jsou důležitou součástí strategického útočného potenciálu,“ konstatoval Putin.

Prezidentův projev trval hodinu a čtvrt. Několikrát byl přerušen potleskem, ukončila jej hymna. „Řekl bych, že největší pozornost věnoval Putin situaci ve školství, ve zdravotnictví, v ekonomice a v armádě,“ podotkl zpravodaj ČT Miroslav Karas. Mají být modernizovány všechny složky ozbrojených sil. „Zvláště jde o posílení vojenských jednotek na severu země,“ konstatoval Karas.

Za malý růst si můžeme sami, upozornil ruský prezident

Za problém označil Putin zpomalení ruské ekonomiky způsobené sníženou produktivitou práce. „Musíme mít jasno: hlavní příčiny zpomalení ekonomiky nejsou vnější, nýbrž vnitřní,“ řekl Putin v Kremlu. Prezident loni v prvním poselství od svého návratu do Kremlu slíbil budovat „silné a bohaté Rusko“ s výkonnou ekonomikou a mocnou armádou.

Nyní připustil nedostatek financí potřebných k ambiciózním rozvojovým programům ruské vlády, nevidí ale důvod, aby se vzdal svých slibů. „Ekonomický cyklus se může měnit a mění se, ale není důvod mluvit o přehodnocení našich cílů,“ řekl Putin v Kremlu před přítomnými zákonodárci, ministry, soudci, duchovními a dalšími představiteli ruské společnosti.

Miroslav Karas, zpravodaj ČT

„Putin hovořil také o imigrantech. Je podle něj potřeba důslednější kontrola, aby platili daně. Nutná je znalost ruštiny, ne všichni imigranti totiž hovoří tímto jazykem. Kdo porušuje právo, bude ze země vykázán.“

Přípravu poselství provázela série konzultací, a to nejen s poradci, ale i s opozicí, včetně té mimoparlamentní. Hovořilo se také o národnostní otázce a Putin se zmínil o možnosti postihu za hlásání nacionalismu, za návrhy na odtržení Kavkazu anebo Arktidy či za zaměstnávání nelegálních přistěhovalců.

Tradici zpráv o stavu země založil první ruský prezident Boris Jelcin v únoru 1994, kdy hovořil „o posílení ruského státu a základních směrech domácí a zahraniční politiky“.

Putin při projevu o stavu země
Zdroj: Sergei Ilnitsky/ČTK/AP Photo

Čekalo se, že Putin připomene i ohlášenou amnestii, nakonec se o ní ale vůbec nezmínil. A tak se neví, jaké budou osudy členek kapely Pussy Riot, aktivistů hnutí Greenpeace i nejznámějšího ruského vězně Michaila Chodorkovského. Propuštěno má být 25 tisíc vězňů, ale to jsou jen necelá čtyři procenta všech vězňů v Rusku. Konkrétní jména by měla být oznámena do Vánoc.

Vydáno pod