Pětice Britek zažalovala Británii u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za to, že neumožňuje ženám nastoupit na uvolněná místa ve Sněmovně lordů. Informovala o tom organizace Thomson Reuters Foundation.
Britky se domáhají práva zdědit místo ve Sněmovně lordů. Stěžují si ve Štrasburku
Většinu ze zhruba 800 členů horní komory britského parlamentu tvoří doživotně jmenovaní lordi. Zasedá v ní ale i 90 takzvaných dědičných lordů. Když se jejich křeslo uvolní, jsou jejich nástupci voleni z velmi úzkého kruhu mužů se šlechtickými tituly. Ženy, které jsou členkami sdružení Daughters' Rights (Práva dcer), napadly starobylý zákon, který praví, že takové tituly se dědí jen po mužské linii.
Aby dostaly ženy stejné politické příležitosti jako muži a byla odstraněna tato „diskriminace“, je třeba ze zákona odstranit jediné slovo, a to je „muž“, uvedla mluvčí organizace Charlotte Poleová.
Britky napadly rovnou dědičnost titulů
Na soud ve Štrasburku se minulý týden obrátily Willa Franksová, Eliza Dundasová, Sarah Longová, Hatta Byngová a Tanya Fieldová. Zároveň vyzvaly britskou vládu, aby změnila zákon tak, aby dědičné tituly mohly přecházet na dědice bez ohledu na jejich pohlaví.
„Je zjevně špatně, když v zemi, kde se ženy, včetně nových členek královské rodiny, rodí s rovnými příležitostmi, nadále diskriminujeme jednu skupinu jenom na základě pohlaví,“ zdůraznil právní zástupce sdružení Daughters' Rights Edward Legard.
Genderová nerovnost se v Británii dostala do popředí zájmu loni, když vyplulo na povrch nerovné platové ohodnocení mužů a žen ve velkých veřejných institucích včetně BBC.
V britské Dolní sněmovně, která má 650 křesel, je nyní rekordních 208 poslankyň, ale stále jsou ve znatelné menšině.
Pouze šest procent vrcholných manažerských pozic ve stovce největších firem kotovaných na londýnské burze a zahrnutých do hlavního indexu FTSE 100 zaujímají ženy.