Nový mexický levicový prezident Andrés Manuel López Obrador v kampani hlásal, že porazí korupci, omezí násilí i drogy. Žádná konkrétní řešení ale nenabízí – pouze dokázal pojmenovat problémy, které společnost nejvíc pálí, a díky tomu vyhrál. V rozhovoru pro Horizont ČT24 to uvedl iberoamerikanista Josef Opatrný z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Hrozba, že se z Mexika stane další Venezuela, je podle něj reálná – stejně jako v každé jiné zemi Latinské Ameriky.
Levicový prezident v Mexiku? Venezuelský scénář hrozí každé zemi Latinské Ameriky, říká expert
Nový mexický prezident pohřbil tradiční strany, někteří se obávají venezuelského scénáře (zdroj: ČT24)
Obrador slibuje radikální transformaci země, mnozí se ale obávají venezuelského scénáře. Tato latinskoamerická země se totiž v posledních letech potýká se značnou ekonomickou krizí - Venezuelanům chybí základní potraviny, léky či hygienické potřeby.
„Venezuela byla výkladní skříň demokracie a víme, kam to za dvacet let dospělo. Před volbami se objevovaly připomínky, že udržoval s Chávezem korektní vztahy. U Madura to je podstatně chladnější,“ okomentoval vzájemné vztahy iberoamerikanista. Podobná hrozba se vznáší nejen nad Mexikem, ale nad každou zemí Latinské Ameriky, obává se přitom Opatrný.
Velké plány, konkrétní řešení ale žádná
Obrador chce vymýtit korupci a omezit násilí. „On žádná řešení nenabízí, problémy pojmenoval a díky tomu také ty volby vyhrál. Mluví o tom už patnáct let a patnáct let má pravdu. Nikdo neví, jaká řešení nabízí, protože je nenabídl,“ zdůraznil Opatrný.
Třeba problém s drogami podle něj mohou vyřešit jen Spojené státy, a to tím, že přestanou být největším trhem. „Dokud tento trh bude existovat, tak bude existovat nabídka. To je zákon kapitalistické společnosti,“ podotkl odborník.
Obrador získal voliče i slibem příspěvků a sociálních programů široké vrstvě obyvatel, která žije v chudobě. Opatrný se ale obává, že je nebude mít z čeho financovat.
Jedním ze zásadních témat nové hlavy státu bude zlepšení vztahů se Spojenými státy. Trumpova administrativa tvrdě vystupuje proti imigraci z Mexika a žádá stavbu hraniční zdi. „Trump i Obrador jsou velice výbušní a někdy rychleji mluví, než myslí,“ obává se Opatrný.
Nakonec se ale státníci budou muset dohodnout, je přesvědčen expert. „Mexiko je životně závislé na americkém trhu. 81 procent mexické produkce odchází do Spojených států, opačně je to jen 13 procent. Mexiko je také druhým největším obchodním partnerem Spojených států. Budou se muset dohodnout, ale kdo víc ustoupí, si netroufám říct – myslím si, že to bude muset být Mexiko, které je závislejší,“ dodal Opatrný.
Narodil se 13. listopadu 1953 ve městě Tepetitán, v zemědělské oblasti ve státě Tabasco na jihu Mexika.
S politikou začínal v středové Institucionální revoluční straně (PRI), která zemi vládne s výjimkou let 2000 až 2012 už od roku 1929, kdy vznikla. V roce 1986 se ale se stranou rozešel a přidal se k odštěpeneckému hnutí, ze kterého později vznikla levicová Demokratická revoluční strana (PRD).
V roce 2000 byl za PRD zvolen starostou mexické metropole. Během svého úřadování si získal uznání například vytvořením sociálních programů pro seniory.
O nejvyšší úřad se ucházel už potřetí. Dvakrát se do prezidentského křesla pokoušel neúspěšné dostat v letech 2006 a 2012, přičemž v roce 2006 prohrál jen asi o 250 tisíc hlasů. V roce 2014 založil levicovou stranu Hnutí národní obnovy, která stojí v čele tříčlenné koalice, za níž kandidoval v letošních volbách.
Lopéz Obrador, přezdívaný podle začátečních písmen všech svých jmen AMLO, slibuje „radikální přeměnu,“ zároveň ale odmítá, že by jeho politika udělala z Mexika druhou Venezuelu.
Zdroje: ČTK, BBC
Andrés Manuel López Obrador