Zapruderův záznam atentátu na JFK trvá jen 26 vteřin, zná ho ale celý svět

New York - Nejslavnější a nejcennější záznam atentátu na amerického prezidenta Johna F. Kennedyho nenatočil žádný ze štábů velkých amerických televizí, ale majitel malé místní textilní firmy Abraham Zapruder - na malou kameru. Jeho 26sekundový němý film má pouhých 486 okének, každé z nich je ale cenným svědectvím a klíčovým důkazem o tom, co se 22. listopadu 1963 v Dallasu vlastně stalo.

Reportér časopisu Life Richard Stolley přijel před 50 lety do Dallasu, aby o atentátu psal. Tehdy se dověděl, že vraždu někdo natočil. V telefonním seznamu našel číslo na Zaprudera a po náročném vyjednávání od něj krátký film koupil za 150 tisíc dolarů. Dnes by to bylo 23 milionů korun. Na prvním promítání s ním pak seděli i dva tajní agenti.

„Vidět okénko filmu číslo 313, kde kulka zasáhla hlavu, kde se z horní části prezidentovy hlavy stává jen směs mozku a krve… Věděli jsme, co se stalo. Věděli jsme, že Kennedy zemřel. Ale netušili jsme, jak to mohlo vypadat. Když jsem v tu sobotu ráno viděl Zapruderův film poprvé, nebyl jsem na to vůbec připravený,“ vzpomíná Stolley.

Atentát na prezidenta Kennedyho v Zapruderově filmu
Zdroj: ČT24/YouTube

Ve svém článku Stolley zveřejnil některé z 486 snímků z krátkého filmu. Osudný záběr průstřelu hlavy ale časopis Life nikdy neotiskl a nepovolil ani jeho promítání. S autorem videa se pak redaktor už nikdy nesetkal. „Jednou jsem mu zavolal a řekl: 'Pane Zaprudere, uvědomil jsem si, že jste odevzdal všechny kopie a časopis Life získal originál filmu. Myslím, že už žádnou kopii nemáte. Jednu vám pošlu.' Nikdy nezapomenu jeho odpověď. Řekl: 'Doma tenhle film mít nechci,'“ vzpomíná Stolley. Film od té doby viděl už asi stokrát a 50 let staré okamžiky teď znovu popisuje v knize. „Když jsem to sepsal na papír, tak jsem ten víkend najednou prožil úplně jinak než tehdy, kdy jsem byl zavalen prací,“ vzpomíná.

Celý film už viděly miliardy diváků. Časopis Life ho v roce 1975 prodal zpátky rodině tehdy už mrtvého amatérského kameramana za symbolický jeden dolar. Zapruderovi potomci na snímku vydělali ještě jednou, když ho před čtrnácti lety nabídli národnímu archivu - tentokrát za 16 milionů dolarů.