Důvěra v EU roste. Nejoptimističtější je Litva, Česko zůstává mezi skeptiky

Důvěra obyvatel zemí Evropské unie v současnou osmadvacítku se zvyšuje, většina Evropanů také považuje současnou hospodářskou situaci za dobrou a jsou optimističtí, pokud jde o budoucnost. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Eurobarometr. Češi patří v těchto statistikách ke skeptičtějším národům, více než polovina dotazovaných Evropské unii spíše nedůvěřuje.

„Stále více občanů má pocit, že profitují z hlavních politik Unie, a dvě třetiny Evropanů prosazují silnou EU, pokud jde o obchod,“ uvedla Evropská komise v tiskové zprávě k novému Eurobarometru. „Kromě toho většina Evropanů vnímá EU pozitivně a podíl lidí, kteří si myslí, že jejich hlas má váhu, dosáhl své nejvyšší úrovně od roku 2004,“ dodala.

Na vrcholu žebříčku je Litva

Jak z průzkumu vyplynulo, důvěra v Evropskou unii je na vzestupu (42 procent) a nachází se na nejvyšší úrovni od podzimu 2010. Asi 48 procent dotázaných Unii nedůvěřuje a deset procent uvedlo, že neví.

V České republice 37 procent dotazovaných EU důvěřuje, 56 procent nedůvěřuje a sedm procent neví. Největší důvěra v Evropskou unii je pak v Litvě (66 procent), Portugalsku (57 procent) a Dánsku (57 procent).

Důvěra stoupá ve většině zemí EU

Od loňského podzimu se důvěra v EU zvýšila v 19 zemích, zejména v Portugalsku a ve Slovinsku, zatímco v šesti zemích se snížila, hlavně v Belgii, Maďarsku a na Slovensku.

Důvěra v Evropskou unii zůstává rovněž vyšší než důvěra v národní vlády nebo parlamenty. Asi 42 procent Evropanů důvěřuje evropskému bloku, zatímco parlamentu a vládě své země důvěřuje pouze 34 procent dotázaných. V České republice důvěřuje vládě 28 procent dotazovaných a parlamentu 19 procent respondentů.

Hlavní problém – přistěhovalectví

Průzkum také zkoumal současné obavy Evropanů. Za hlavní problém, kterému EU nyní čelí, považují respondenti přistěhovalectví (38 procent). Následuje terorismus (29 procent), s odstupem pak hospodářská situace (18 procent), stav veřejných financí v členských státech (17 procent) a nezaměstnanost (14 procent).

Průzkum se konal ve dnech 17. až 28. března. V členských státech EU a kandidátských zemích bylo osloveno celkem 33 130 lidí.