Oceány se poslední roky potýkají s kalamitou, ať už jde o nadměrné množství plastů, rybolov, znečištění či změny klimatu. Zánik hrozí i australskému Velkému bariérovému útesu. Canberra na jeho záchranu vyhradila skoro půl miliardy dolarů. Podle mořského biologa Charlieho Verona, který tráví s koráli celý život, to ale nemůže stačit – voda se totiž dál otepluje.
Jen peníze australský korálový útes nezachrání, voda se otepluje, varuje mořský biolog
Veron za půlstoletí své podmořské kariéry objevil čtvrtinu světových korálů. V 73 letech nyní musí přihlížet tomu, jak korály decimují změny klimatu. Velký korálový útes zůstává místy barevný tak, jak ho kdysi objevil, o kus dál už ale pozoruje vybledlý les, který sežehla vlna veder. „Pryč je polovina korálů. Jen za dva roky,“ upozornil expert.
Austrálie na pomoc majestátnímu přírodnímu útvaru vyhradila 400 milionů amerických dolarů. Dílčí práce vědců už teď přinášejí možné alternativy. „Všechny naše pilotní studie ukazují, že můžeme útesu pomoci, aby si nakonec pomohl sám,“ říká profesor Line Bay z australského Institutu mořských věd.
Naději skýtá genetické inženýrství a ochrana před teplem, program IVF Coral na podporu rozmnožování nebo vývoj podmořského robota Rangerbot, který mořský park zatím jen poctivě mapuje. V budoucnu by měl sám chránit ohrožené korály před predátory.
Zatím jde o nové iniciativy, které teprve zabojují o státní peníze. Času ale není nazbyt. „Když začneme hledat teď, ty dostupné možnosti jsou. Nemůžeme prostě čekat dvacet let a pak nad tím začít přemýšlet,“ varoval Bay. Veron je ale vůči těmto plánům skeptický – 400 milionů dolarů podle něj stačit nebude, protože voda se stále otepluje.
Problém představuje hlavně spalování fosilních paliv a vypouštění skleníkových plynů, do boje se ale v tomto případě nemůže vydat jen jedna země. Pomoc by mohla Pařížská klimatická dohoda, od níž se ovšem rozhodly odstoupit Spojené státy jako jeden z největších světových znečišťovatelů.