Duma schválila v reakci na kroky Washingtonu sankce proti „nepřátelským zemím“

Dolní komora ruského parlamentu schválila zákon o sankcích proti USA a „jiným nepřátelským zemím“. Ten je reakcí na nedávné zpřísnění protiruských sankcí Washingtonu, které zasáhly osoby z bezprostředního okolí prezidenta Vladimira Putina. Ruské sankce se nemají týkat amerických produktů, které nelze nahradit dovozem ze třetích zemí.

Návrh zákona při prvním a druhém čtení ve Státní dumě provázela vzrušená diskuse, protože původní znění obsahovalo výčet odvětví, zboží a služeb, jež musejí sankcím podléhat. Seznam mimo jiné obsahoval léky, zdravotnický materiál i jinou produkci, která je podle expertů nezbytná pro zdraví obyvatelstva a fungování ekonomiky. Z definitivní verze zákona tato pasáž vypadla.

V zákoně rovněž chybí původně zařazený paragraf o tom, že sankce mohou postihnout také ruské firmy, které z víc než čtvrtiny vlastní americký investor či subjekt z jiné „nepřátelské země“. Ze šestnácti původně zařazených sankčních opatření jich ze zákona bylo nakonec deset vyřazeno.

Prodej léků v Rusku
Zdroj: Reuters
Autor: Ilya Naymushin

Sankce nevstupují v platnost okamžitě, rozhoduje o nich prezident, a to samostatně nebo na doporučení bezpečnostní rady. Nemají se vztahovat na produkty a služby určené k osobní potřebě ruských občanů. Týkají se ale kromě odvětví a firem i organizací, které stát postižený sankcemi přímo či nepřímo ovládá. Zmocňují navíc hlavu státu, aby vyhlásila i jiné, blíže nespecifikované sankce.

„Cílem zákona je ochrana zájmů a bezpečnosti Ruské federace, její svrchovanosti a územní celistvosti, práv a svobod ruských občanů před nepřátelskými akcemi USA nebo jiných států, které ve vztahu k Ruské federaci přijaly politické nebo hospodářské sankce,“ uvádí se podle agentury TASS ve znění zákona.

Nejnovější sankční opatření proti Rusku vyhlásily Spojené státy počátkem dubna. V rámci odvety za údajné vměšování Moskvy do předloňských amerických voleb rozšířily svůj protiruský sankční seznam o 24 Rusů a 14 subjektů.

Krok výrazně postihl ruské oligarchy s vazbami na Kreml, mimo jiné miliardáře Olega Děripasku a Viktora Vekselberga, kteří se museli zbavit některých svých aktiv a členství ve vedení svých firem, aby je před dopadem sankcí ochránili.