Hladovějící Venezuela volí prezidenta. Kritika padá na Madurův režim i hádající se opozici

Ve Venezuele začaly prezidentské volby, a to v době, kdy přibývá hladovějících lidí, zvyšují se ceny a země zažívá vlnu masové emigrace. Řada lidí za to kritizuje politiku socialistického prezidenta Nicoláse Madura, jiní viní také opozici, kterou oslabují vzájemné spory. Na regulérnost voleb bude dohlížet tým mezinárodních pozorovatelů.

Video Zprávy
video

Venezuela volí prezidenta, favoritem je Maduro

Na dvacet milionů oprávněných voličů může svůj hlas odevzdat do půlnoci našeho času. Na volební místnosti dohlíží 300 tisíc vojáků. Favoritem je Maduro.  „Dnes se opět účastním voleb, chci, aby u moci zůstal náš dělnický prezident, kterého nám tu Chávez zanechal,“ podotkla volička Zuny Carabajalová.

Podle některých průzkumů by ale mohl zvítězit jen těsně, podobně jako před pěti lety. „Tady před všemi mezinárodními pozorovateli, kteří přijeli ze všech kontinentů z více než čtyřiceti zemí světa, přísahám, že moje země bude respektovat vůli obyvatel vyjádřenou v hlasování a uzná výsledek voleb, ať bude jakýkoli,“ tvrdí dosavadní prezident.

„Americká vláda Donalda Trumpa vedla strašlivou kampaň a snažila se Venezuelu očernit. Naše volby ale nezastaví. I kdyby přišlo hromobití, bouře nebo blesky, 20. května se tu volí. Lidé mohou vyjádřit svou vůli a my se postaráme, aby vůle venezuelského lidu byla respektovaná u nás i v zahraničí.“

Nicolás Maduro

venezuelský prezident

Velká část opozice ale hlasování bojkotuje, protože nepovažuje podmínky voleb za demokratické. To tvrdí i řada zemí regionu, Spojené státy nebo Evropská unie. „Volby ve Venezuele jsou jeden velký podvod. Lidé se ani nechystají jít volit, spíše by k urnám chodit neměli, protože nemáme nikde garanci toho, že budou uznány výsledky,“ říká obyvatel Caracasu Omar Ramirez.

„Pryč s Madurem“ je hlavní slogan stovek demonstrací, které organizuje opozice nejen doma, ale i v řadě měst v zahraničí. Žádné vážnější konflikty zatím nejsou hlášeny. Pozorovatelé podmínky voleb označují za nedemokratické.

Z významnějších politiků, kteří se k bojkotu opozice nepřipojili, má největší šance přiblížit se k Madurovi šestapadesátiletý právník Henri Falcón. Podle některých průzkumů by mohl získat 35 až 42 procent hlasů.

Venezuelané nemají jídlo ani léky, protesty režim umlčel 

Autoritářský prezident se postupně vypořádal s nejvýraznějšími oponenty, včetně opozičního předáka Henriquea Caprilese. Část se ocitla ve vězení, část má zakázaný výkon veřejných funkcí. Parlamentu, v němž v roce 2015 získala převahu opozice, prezident pomocí ústavního soudu blokuje činnost. 

„Opozici tvoří mnoho stran, ideologicky od leva až do mírného prava, i když úplná pravice ve Venezuele nikdy nebyla. Historicky se spojily proti režimu ve stolu kulaté jednoty. K nim přibývají odpadlíci od režimu, tedy bývalí Chávezovi stoupenci. Je to tedy směs odpůrců současného stavu, ať už disidentů, nebo dlouhodobých odpůrců, někteří z nich byli guvernéři, ale nemohou kandidovat.“

Martin Rey

odborník na Latinskou Ameriku

Země je také už několik let v hluboké ekonomické krizi - lidem chybí základní potraviny i léky. Vláda proto zavedla přídělový systém. Kvůli politické situaci a ekonomické krizi utekl ze země za poslední čtyři roky podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) asi milion Venezuelanů.

Mnozí vkládali naděje na změnu do loňských masových demonstrací, které vypukly koncem března. Venezuelané tehdy skoro denně vycházeli do ulic protestovat proti autoritářské vládě. Po čtyřech měsících ale protesty utichly - zemřelo na 150 lidí.