Zeman v Bělověžském pralese znovu vyjádřil solidaritu s Polskem. Připomněl i zubry v Milovicích

Prohlídkou Bělověžského pralesa prezident Miloš Zeman končí třídenní návštěvu Polska. V chráněné přírodní památce na polsko-běloruském pomezí se podíval i do zubří rezervace a střediska lesní výchovy. Již ve čtvrtek Zeman řekl, že jeho návštěva má být vnímána jako solidarita s Polskem, které se kvůli kácení v chráněném pralese dostalo do sporu s Evropskou komisí. V pátek podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka Zeman solidární stanovisko s Polskem zopakoval.

Video Události
video

Události ČT: Prezident Zeman navštívil Bělověžský prales

Z Varšavy prezident do Bělověžského pralesa odletěl dopoledne vrtulníkem společně s manželkou Ivanou a s částí delegace.

Mluvčí Ovčáček podle ČTK sdělil, že ředitel národního parku seznámil Zemana s aktuální situací v pralese. „Pan prezident zopakoval své solidární stanovisko s Polskem. Během debaty zmínil i fakt, že zubři, právě z Bělověžského pralesa, jsou v České republice v Milovicích,“ řekl Ovčáček. Zemana s delegací poté zavezly do nitra pralesa bryčky tažené koňmi.

Podle svého mluvčího Zeman při debatě se zástupci národního parku situaci v Bělověžském pralese přirovnal k Šumavě a k tamním sporům mezi ochránci přírody a lesními hospodáři o způsobu boje proti kůrovci. Ovčáček poznamenal, že během debaty také zaznělo, že v této otázce chybí věcná diskuze a proto nastupuje debata emotivní.

Do Polska Miloš Zeman přiletěl ve středu, ve čtvrtek jednal s předními polskými představiteli včetně prezidenta Andrzeje Dudy. Po setkání s ním se na tiskové konferenci český prezident Polska zastal ve sporu s Evropskou komisí o kácení v Bělověžském pralese.

Poznamenal také, že spolu mluvili „o pokusech rozvrátit visegrádskou skupinu (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a vnutit jí vůli Evropské komise v některých věcech, které narušují princip subsidiarity“.

Podle Zemana má každá země právo rozhodovat o svých vnitřních záležitostech, a to včetně práva nakládat s vlastními surovinovými zdroji, tedy i s lesem.

Video Studio 6
video

Prezident Zeman navštíví Bělověžský prales

Spor o kácení začal v roce 2016

Bělověžský prales se rozkládá na ploše 3 tisíce kilometrů čtverečních na hranici Polska a Běloruska. Zhruba polovina z něho, tedy 1500 km čtverečních je pod ochranou UNESCO. Na rozloze 105 km čtverečních pak panují nejpřísnější pravidla ochrany v rámci polského národního parku. Prales je největším domovem zubra (někdy nazývaného též bizon evropský). Ročně přiláká až 200 tisíc turistů.

Rozepře kolem Bělověžského pralesa začaly na jaře roku 2016, tedy půl roku po vítězství strany Právo a spravedlnost ve volbách. Tehdejší ministr životního prostředí Jan Syzszko umožnil rozšířit kácení v pralese.

Nově se smělo vytěžit 188 tisíc místo do té doby platných 63 tisíc metrů krychlových dřeva. Těžba se také rozšířila do části bezzásahových zón, platilo však, že těžit se smí pouze mimo území národního parku. Rozhodnutí mělo platnost do roku 2021.

Oficiálním důvodem pro rozšíření těžby byla snaha předejít rozšíření lýkožrouta. Ekologové a opozice však obviňovali vládu, že skutečným důvodem je výdělek z rozšíření komerční těžby dřeva. Proti těžbě se konala řada protestů včetně mnoha akcí přímo v pralese. Lesníky tam proto musely chránit bezpečnostní složky.

Evropská komise podala v červenci 2017 kvůli kácení na Polsko žalobu u Soudního dvora EU. Ten vládě těžbu zakázal ještě tentýž měsíc předběžným opatřením. Zakázal také odvážet odumřelé staré smrky. Vláda však zákaz odmítla respektovat i přes hrozbu pokuty ve výši čtyř milionů eur.

Polská vláda prošla v lednu 2018 proměnou a spekulovalo se, že jejím cílem je urovnání vztahů s EU. Do čela ministerstva životního prostředí usedl Henryk Kowalczyk a ten těžbu zastavil. Nezveřejnil však, kolik stromů už bylo vytěženo. Podle odhadů opozičního deníku Gazeta Wyborcza se v roce 2017 vytěžilo 190 tisíc metrů krychlových dřeva, tedy asi třikrát víc než o rok dřív. Tolik se naposledy vytěžilo v roce 1988.

Kowalczyk také slíbil respektovat verdikt Soudního dvora EU. Ten přišel v dubnu 2018. Soud shledal, že Polsko nesmí v pralese kácet, protože tím porušuje dvě směrnice o ochraně životního prostředí.