Vašáryová: Ficova demise stačit nebude. Opozice je však „podivná“ a volby mohou vytáhnout fašisty

Pád premiéra Roberta Fica (Smer-SD) a obměna jeho vlády nebude stačit – nakonec Slováci půjdou k předčasným volbám. V pořadu Interview ČT24 to uvedla bývalá poslankyně a diplomatka Magda Vašáryová. Současnou opozici však označila za „podivnou“, podle ní není připravená ujmout se vlády. Vašáryová si ale nemyslí, že by Slovensko bylo „černou dírou Evropy“: „Stále hrajeme podle pravidel, ulice stále brání demokracii a právní stát,“ zdůrazňovala v ČT.

Video Interview ČT24
video

Vašáryová: Slovenská opozice není připravená vládnout

Demise slovenské vlády Vašáryovou nepřekvapila, dvojnásobnou vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky považuje za jakýsi spouštěč. „Politický čas se na Slovensku neuvěřitelně zrychlil,“ poznamenala s tím, že budoucnost Fica v nejvyšší politice není jasná. Připomněla konec Andreje Babiše na postu ministra financí, který se ovšem po volbách vrátil „jako velký vítěz silnější než předtím“.

Průzkumy veřejného mínění teď ukazují, že obliba Ficovy strany Smer-SD klesá, i když je stále nejsilnější stranou v zemi. „Jen 11 procent lidí chtělo, aby zůstal premiérem, odchází tak pod tlakem veřejnosti. Důležité ale je, kdo by ho měl nahradit, jak vypadá opozice,“ míní bývalá politička a diplomatka Vašáryová.

Nový kabinet bude sestavovat vicepremiér Peter Pellegrini a tvořit by ho měly tři strany stávající koalice. Vašáryová si ale nemyslí, že vláda dlouho vydrží – spíše nakonec přece jen proběhnou předčasné volby.

Ani prezident Andrej Kiska si zjevně nepřeje, aby přišly rychle. „Opozice na Slovensku je podivná. Nemusejí dopadnout dobře, mohou přivést na výsluní fašisty nebo někoho jiného,“ obává se Vašáryová. „S lidmi, kteří jsou teď v opozici, jsem seděla deset let v parlamentu, a nemyslím si, že jsou připravení vládnout,“ podotkla.

Stranu OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti tvoří podle Vašáryové 4 lidé a nezávislí, u nichž „nikdy nevíte, kdy budou hlasovat proti vám“. „Sloboda a Solidarita (SaS) je dlouhodobě velmi protievropská,“ uvedla bývalá politička. Tyto dvě strany by podle ní těžko postavily vládu. Přidat by se mohl Boris Kollár (SME RODINA). Z opozičních stran pak zbývá jen Kotlebova krajně pravicová Kotlebova Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS).

Nároky „ulice“ mohou růst, varuje Vašáryová

Předčasné volby ještě nedávno požadovala nejmenší koaliční strana Most-Híd, jinak hrozila odchodem z vlády. Nakonec jí ale stačil Ficův odchod. Jenže organizátoři největších protestů od roku 1989 již prohlásili, že současná rekonstrukce vlády nestačí a lidé opět vyjdou do ulic.

„Toto je sebevědomá generace, která se ničeho nebojí, jsou to Evropani. Takže uvidíme – ale zase nemůžete dlouhodobě žádat, aby lidé chodili do ulic. Pak to upadá, což by jen nahrávalo Ficovi,“ míní Vašáryová. „Nebezpečí ulice tkví v tom, že mohou růst její nároky a může to být agresivnější a agresivnější,“ dodala.

 Fico již předtím odmítl mediální obraz Slovenska jako „černé díry Evropy“, tedy „nebezpečné a rozhádané země“. Slovenská republika je podle něj v dobré kondici, k čemuž přispěla i stávající koalice. Vašáryová s končícím premiérem souhlasí v tom směru, že Slovensko skutečně není „černou dírou“. „Stále hrajeme podle pravidel, ulice stále brání demokracii a právní stát,“ upozornila Vašáryová.

Situace ale podle ní není dobrá v celé střední Evropě, kde se politici obracejí proti Unii. V Česku proběhly v uplynulých týdnech větší protesty proti Babišovi, Ondráčkovi i za nezávislá média. Vašáryová vidí paralelu v tom, že zejména mladí jak na Slovensku, tak i v Česku chtějí žít ve slušném státě. Varovala konkrétně před případem Orbánova Maďarska, kde podle ní žijí občané v „uneseném státě“. Větší šanci na lepší budoucnost přitom vidí na Slovensku, kde je většina lidí spokojená s eurem i Evropskou unií.

Magda Vášáryová
Profil

Magda Vašáryová

Slovenská herečka, diplomatka a politička. Vystudovala sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, od roku 1970 působila jako herečka, v letech 1983–1990 ve Slovenském národním divadle. Zahrála si i ve filmech, třeba v Postřižinách.

Po sametové revoluci v roce 1989 se stala velvyslankyní ČSFR v Rakousku, v květnu 1999 neúspěšně kandidovala na úřad prezidenta Slovenské republiky. V letech 2000–2005 působila ve funkci velvyslankyně Slovenské republiky v Polsku, poté pracovala ve funkci státní tajemnice slovenského ministerstva zahraničních věcí.

Od 17. června 2006 byla poslankyní Národní rady za Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii – Demokratickou stranu, v roce 2010 svůj poslanecký mandát obhájila. V červenci 2010 oznámila, že se bude ucházet o funkci primátorky Bratislavy v podzimních volbách, kde skončila druhá. Od roku 2007 je předsedkyní Správní rady nadace VIA CULTURA, kterou založila.