Když v roce 1918 sháněl Tomáš Garrigue Masaryk v USA podporu pro vznik samostatného Československa, získal svým diplomatickým uměním pro myšlenku nového státu i prezidenta Woodrowa Wilsona. U příležitosti stého výročí přivezlo Národní muzeum putovní výstavu „Fenomén Masaryk“ přímo do Washingtonu.
Američanům se představuje Fenomén Masaryk. Výstavu přivezlo do Washingtonu Národní muzeum
Události ČT: Fenomén Masaryk v USA (zdroj: ČT24)
Vysvětlování a přesvědčování – to byly dvě největší zbraně Tomáše Garrigua Masaryka. Tehdy osmašedesátiletý univerzitní profesor před 100 lety věděl, že bez podpory Spojených států nemá Československo šanci.
„Určitě by nevzniklo v takovéto podobě a takovémto politickém půdorysu. Rozhodnutí amerických politiků a především prezidenta Woodrowa Wilsona bylo naprosto klíčové,“ potvrdil generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Dnes je o prvního československého prezidenta ve Spojených státech zájem, což dokazuje i právě otevřená výstava na velvyslanectví České republiky ve Washingtonu.
Před sto lety ale byla Masarykova pozice složitá. I díky kontaktům rodiny své americké manželky Charlotty se však nakonec dostal s ideou společného státu Čechů a Slováků až do Bílého domu.
„Představil tento plán Wilsonovi. Ten měl za to, že je skvělý nápad, aby ve střední Evropě vznikl demokratický stát, který spojí východ se západem,“ uvedl Phillip Kasik, zakladatel organizace Američtí přátelé České republiky.
28. října 1918 byl Masaryk ještě ve Spojených Státech, a když ho o čtrnáct dní později zvolili doma prezidentem, právě cestoval do Evropy.
Masarykovo jméno propaguje ve Washingtonu i socha v životní velikosti
Do hlavního města Spojených států se první Československý prezident vrátil symbolicky před šestnácti lety, kdy tam byla vztyčena jeho socha v životní velikosti. Stojí na rušné ulici, kde sídlí mnohá velvyslanectví, a i díky ní je Masarykovo jméno ve Washingtonu stále známé.
Umění být ve správný čas na správném místě prokázal Masaryk právě v americké metropoli. Svými vyjednavačskými schopnostmi inspiruje i dnešní diplomaty. „Masaryk byl velmi šikovný v tom, že si dokázal vybrat správná témata, správné posluchače a propojit naši otázku s tématy celoevropskými a celosvětovými,“ říká český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček.
S prezidentem Wilsonem měl Tomáš Garrigue Masaryk mluvit hlavně o revoluci a občanské válce v Rusku, kde krátce předtím pobýval. Setkání ale dokázal využít i pro svůj životní cíl: vznik země dvou národů, které společný stát nikdy předtím neměly.
- Výstava je inspirována stejnojmenným výstavním projektem, který probíhal v Nové budově Národního muzea od 15. září 2017 do 31. ledna 2018. Představí Masaryka v roli profesora, prezidenta, ale například i otce a manžela.
- Velká pozornost je věnována Masarykovu vztahu ke Spojeným státům americkým, které hrály důležitou roli nejen v jeho osobním a pracovním životě, ale právě i v jeho „životním projektu“ – v obhajobě nutnosti vzniku samostatného Československa během první světové války.
- Návštěvníci uvidí například jedinečnou fotografii zachycující Masaryka při podpisu takzvané Filadelfské deklarace (26. října 1918). Jde o jeden z nejdůležitějších okamžiků vzniku československého státu. Deklarace zaznamenává Prohlášení společných cílů nezávislých středoevropských národů. Podepsali ji zástupci Čechoslováků, Poláků, Chorvatů, Ukrajinců, Rusínů, Litevců, Rumunů, Rakušanů, tureckých Řeků, Albánců, Arménů a Židů – sionistů.
- Na výstavě jsou k vidění také další předměty, například medaile vydaná k výročí 85. narozenin T. G. Masaryka od Otakara Španiela.
- Výstava ukazuje i zajímavé velkoplošné fotografie a audiovizuální projekce, na replice dobového rádia lze naladit Masarykovy výroky v anglickém a německém jazyce. Nechybí ani možnost poslechnout si jeho oblíbenou skladbu Ach, synku, synku v originále. Masarykovy myšlenky znějí nahlas v celém prostoru a obklopují tak zájemce po dobu jeho návštěvy.
- Zdroj: Národní muzeum