Europoslanci nepodpořili návrh na vytvoření nadnárodních evropských kandidátek pro volby v roce 2019, který byl součástí legislativní iniciativy, jež se týkala seškrtání křesel po odchodu Británie z EU. Se snížením počtu míst v europarlamentu po brexitu ze 751 na 705, poslanci nicméně souhlasí.
Europarlament rozhoduje, co se zbylými místy po britských poslancích
Události ČT: Europoslanců by mělo být méně (zdroj: ČT24)
Kromě toho souhlasili s dočasným zmrazením 46 ze 73 křesel, které se po brexitu uvolní. V budoucnu by je mohly obsadit nové členské státy. Zbývajících 27 nynějších britských mandátů by se mělo rozdělit mezi 14 členských zemí, které aktuální rozdělení křesel mírně znevýhodňuje. Počet českých europoslanců se nezmění.
Součástí iniciativy o snižování počtu europoslaneckých křesel po brexitu byl návrh na vytvoření nadnárodních kandidátek, které ale europarlament odmítl. Stoupencem celounijních volebních listin je zejména francouzský prezident Emmanuel Macron.
Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09), předsedy české národní delegace v Evropské lidové straně (EPP), „by zavedení nadnárodního volebního obvodu nepřineslo unii jako celku nic dobrého. A bylo by i proti zájmu středně velkých zemí, jako je Česká republika“. Nadnárodní listiny by podle něj přispěly k centralizované unii a posílily by zastoupení větších zemí na úkor malých a středně velkých.
Proti nadnárodním kandidátkám se vyslovila také europoslankyně Dita Charanzová (ANO) z liberální frakce ALDE. „Češi dávají ve volbách do EP svůj hlas tomu, kdo bude podle nich v Bruselu nejlépe hájit naše národní zájmy, naši vizi EU,“ uvedla. Odmítla, aby se voličům nabízely „volební listiny se jmény, o nichž nikdy neslyšeli a o jejichž práci tisíc kilometrů za hranicemi Česka pochopitelně nic neví“.
Legislativní iniciativou EP se teď bude zabývat Evropská rada, tedy hlavy států a vlád EU. Jejich rozhodnutí, které musí být přijato jednomyslně, se vrátí na stůl poslancům, aby ho schválili nebo zamítli. Změny musí následně potvrdit všechny členské státy EU.