Ombudsmanka EU napomenula Jourovou za její slova o Čapím hnízdu

Evropská ombudsmanka napomenula eurokomisařku Věru Jourovou za její slova k Čapímu hnízdu. V roce 2016 se měla v rozhovoru pro Český rozhlas vyjádřit ke kauze způsobem, který je podle ombudsmanky v rozporu s unijními smlouvami a kodexem chování, jež se na eurokomisařku vztahují. Šetření události a napomenutí je výsledkem stížnosti českého občana.

Český stěžovatel našel v rozhlasovém rozhovoru z 24. března 2016 několik sporných vyjádření Jourové: z interview například dovodil, že podle názoru Jourové – někdejší významné členky hnutí ANO Andreje Babiše – měla farma Čapí hnízdo nárok na evropskou dotaci. Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, přitom patřila do přelomu let 2007 a 2008 právě do Babišovy společnosti Agrofert.

Jourová navíc v rozhlase hovořila před tím, než skončilo policejní vyšetřování i šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

Podle ombudsmanky EU Emily O'Reillyové by bylo „moudré, správné a zcela odpovídající“, kdyby se Jourová v rozhlasovém interview zdržela odpovědí ke kauze Čapího hnízda. Důvody ke zdrženlivosti byly podle ombudsmanky čtyři: citlivá povaha případu; fakt, že se týkal finančních zájmů EU; pokračující šetření OLAFu a skutečnost, že věc se dotýkala jejího někdejšího stranického šéfa.

Z přepisu rozhlasového rozhovoru je podle O'Reillyové zřejmé, že Jourová veřejně stranila šéfovi své politické strany a zastávala se jej. Vyjádřila prý například názor, že farma Čapí hnízdo je „malou firmou“ a ne daleko větší společností patřící jejímu stranickému šéfovi.

„Podle názoru ombudsmanky byla komisařčina vyjádření nemoudrá a nepřípustná vzhledem k jejímu postavení komisařky, jejíž chování nesmí vyvolávat žádné pochybnosti o možném konfliktu zájmů,“ uvedla O'Reillyová.

Komise jako celek podle ní pochybila tím, že tuto věc odmítla uznat. Stěžovatel z Česka se totiž kvůli zmiňovanému rozhovoru nejdřív obracel na kabinet eurokomisařky a později i právě na komisi. Ta například odmítla, že by mohla Jourová ovlivňovat šetření OLAFu, až poté se stěžovatel obrátil právě na ombudsmanku.