Česká rodina dostala politický azyl na Novém Zélandu, utekla před hrozbami neonacistů

Na Novém Zélandu získala politický azyl Češka a její tři děti romského původu, které údajně čelily ve vlasti diskriminaci a výhrůžkám smrtí od neonacistů. Informovalo o tom Radio NZ.

Češka se podle serveru Radio NZ rozešla se svým romským partnerem v roce 2013. Novozélandské úřady původně udělily status uprchlíka ze čtyřčlenné rodiny pouze devítiletému chlapci, po odvolání ale mezinárodní ochranu získala i jeho matka a dva bratři.

Žena před imigračním soudem vypověděla, že ve vlasti rodina dostávala výhrůžky smrtí od neonacistů a na jejich dům kdosi házel dělobuchy.

Její nejstarší syn údajně ve škole čelil segregaci, ale i útokům a nadávkám, aniž proti tomu jeho učitelé cokoliv podnikli. Druhý syn, kterého dotyčná Češka adoptovala z dětského domova, podle novozélandského serveru měl jít v Česku do školy pro děti se speciálními potřebami jen proto, „že byl Rom a černý“.

Imigrační soud rozhodl, že celá rodina se stala obětí obtěžování „v rámci eskalující kampaně zločinů z nenávisti“. V Česku je údajně nazývali ve škole, parcích, obchodech i na ulicích „špinavými cikány“.

Obtěžování se začalo podle spisu stupňovat v roce 2015, kdy rodina dostala dopis, ve kterém údajně stálo, že se brzy objeví někdo lepší než Hitler, který je odklidí. V dalším dopise údajně stálo: „Plyn voní dobře, ne?“ Česká policie podle ženy, která dostala na Novém Zélandu azyl, údajně její stížnosti ani nezaevidovala.

V roce 2016 se museli členové rodiny podle ženiny výpovědi celou noc skrývat v koupelně, neboť slyšeli, jak na jejich byt někdo hází dělobuchy, přičemž se prý obávali, že by to mohly být Molotovovy koktejly. Následně rodina prchla na Nový Zéland. „Matka podnikla okamžité kroky vedoucí k útěku, aby zabránila další eskalaci,“ stojí v soudním spisu.

Podle serveru Radio NZ novozélandský soud rovněž konstatoval, že v Česku začaly protiromské nepokoje, pochody a demonstrace v roce 2013 a rasismus a zločiny z nenávisti se ve středoevropské zemi stávají „čím dál více normální“. Češce i jejím třem synům tak podle soudu ve vlasti hrozila perzekuce, proto dostali azyl.

Za přístup Česka k Romům zaznívá kritika z OSN

V České republice žije odhadem 300 tisíc Romů, tedy přibližně tři procenta populace. Navzdory snahám o ukončení odděleného a podprůměrného vzdělávání Romů se s ním podle lidskoprávních organizací romské děti stále setkávají.

V posledním školním roce Romové tvořili v Česku zhruba čtyři procenta žáků, v takzvaných zvláštních školách ale jejich podíl činil skoro 15 procent.

Několik desítek zemí OSN Česku loni doporučilo, aby zapracovalo na integraci Romů do společnosti a lépe bojovalo s rasismem, xenofobií a islamofobií. Například podle Belgie v Česku nadále dochází k segregaci romských dětí, Čína uvedla, že diskriminace Romů je v České republice „systematická“.