Španělská vláda chce napadnout u ústavního soudu nominaci Carlese Puigdemonta na premiéra Katalánska. Podle místopředsedy španělské vlády Soray Saénzové Puigdemon nemůže kandidovat, protože je na něj vydán ve Španělsku zatykač. Sesazený katalánský lídr se stále ukrývá v Bruselu. Puigdemont je kvůli snahám o nezávislost i s celou někdejší vládou obviněn ze vzpoury. V případě návratu do Španělska mu hrozí zatčení.
Madrid chce zabránit návratu Puigdemonta, jeho premiérskou nominaci napadne u soudu
Spolupracovnice ČT Zlochová: Nikdo si netroufá odhadnout, co Puigdemont udělá (zdroj: ČT24)
„Nejde o to, zda Puigdemont přijede (na jednání parlamentu), nebo ne. Jde o to, že předseda (katalánského) parlamentu 22. ledna navrhl jako kandidáta osobu, která nemá absolutní svobodu pohybu,“ uvedla místopředsedkyně španělské vlády Soraya Sáenzová.
Dodala, že pokud Puigdemont dorazí do Španělska, má povinnost být k dispozici soudu. Podle Sáenzové současný právní status Puigdemonta není slučitelný s jeho účastí v parlamentu.
„(Předseda katalánského parlamentu) Roger Torrent nemůže navrhnout Puigdemonta jako kandidáta, může navrhnout někoho jiného,“ řekla také Sáenzová. „Děláme to všechno z úcty k právům všech poslanců a z respektu k voličům v Katalánsku,“ zdůvodnila.
Dále upřesnila, že španělský premiér Mariano Rajoy požádal nejvyšší poradní orgán vlády (radu státu), složenou zejména z právníků, aby posoudila, zda může vláda v pátek stížnost k ústavnímu soudu podat. Rada má podle Sáenzové zhodnotit, zda se může nepřítomný kandidát stát katalánským premiérem a zda lze takový případ napadnout u ústavního soudu.
„Doufám, že Torrent bude ústavní soud a jeho rozhodnutí respektovat,“ zakončila proslov před novináři Sáenzová, která mimochodem zastupuje španělského premiéra dočasně ve vedení Katalánska. Madrid totiž převzal přímou správu nad touto autonomní oblastí koncem října, kdy sesadil tamní vládu a rozpustil tamní parlament kvůli separatistickým snahám.
V nových volbách v prosinci ale separatisté opět získali většinu v regionálním parlamentu a navrhli na katalánského premiéra Puigdemonta. Ten kvůli hrozbě zatčení zvažuje, že by se o úřad ucházel prostřednictvím videokonference či delegováním hlasu pro zasedání parlamentu, které se bude konat zřejmě v úterý. Nejzazší termín pro toto jednání je středa.
Opozice říká, že je to nesmysl, že předseda vlády má být tam, kde je vláda, ve svém regionu, ne v nějaké jiné zemi tisíce kilometrů daleko.
Torrent ve čtvrtek oznámil, že volební zasedání parlamentu se uskuteční v úterý odpoledne. Jediným kandidátem, o němž budou poslanci hlasovat, bude Puigdemont.
Podle španělských médií dosud není jasné, kolik hlasů budou mít separatisté k dispozici. Pět poslanců včetně expremiéra podle španělských médií zůstávají v Belgii a není jisté, zda dostanou možnost hlasovat v zastoupení. Tři z nich jsou podle listu La Vanguardia rozhodnuti, že se v případě zamítnutí své žádosti vzdají mandátu ve prospěch náhradníka, což by mělo Puigdemontovým stoupencům zajistit absolutní většinu 68 ze 135 hlasů.
- - Katalánsko je díky turistickému ruchu a průmyslu nejbohatším španělským regionem. Na HDP Španělska se podílí asi 20 procenty, má nejvyšší HDP z autonomních oblastí Španělska, na exportu ze Španělska se podílí čtvrtinou. HDP Katalánska se pohybuje kolem 215 miliard eur (přes 5,5 bilionu korun), tedy například výše než HDP celého Řecka.
- - Ze 17 španělských autonomních oblastí je Katalánsko čtvrté nejbohatší podle HDP na hlavu. Z necelé čtvrtiny se také Katalánsko podílí na příjmech Španělska z cestovního ruchu. Nezaměstnanost v Katalánsku činila ke konci loňského roku 13,2 procenta, což je nejméně spolu s Madridem.
- - Mnozí obyvatelé si stěžují na to, že z regionu odteče více peněz centrální vládě, než přiteče zpátky, podle odhadů je to pouhá polovina toho, co Katalánsko odvede. Španělské autonomní regiony odvádí daně centrální vládě v Madridu, která jim pak vrací zpět část na zajištění jejich výdajů ve zdravotnictví, školství, na sociální služby či policii.
- - Autonomii oblast získala s pádem diktátora Prima de Rivery, po kterém v roce 1931 vznikla první Katalánská republika s hlavním městem Barcelonou. Za diktátora Franceska Franka byly jakékoliv projevy katalánské identity zakázány, autonomní status získalo Katalánsko znovu v roce 1979.
- - Metropolí je Barcelona, která má 1,6 milionu obyvatel. Katalánsko se nachází na severovýchodě Pyrenejského poloostrova, na severu hraničí s Francií a s Andorrou, na západě s Aragonií, na jihu s Valencií (Valencijské společenství) a na východě a jihovýchodě se Středozemním mořem.
- - Na rozloze 32 114 kilometrů čtverečních (zhruba 6,5 procenta rozlohy Španělska a asi jako necelá polovina ČR) žije asi 7,5 milionu lidí. To je asi 16 procent obyvatel Španělska, jedná se o druhou nejlidnatější autonomní oblast Španělska po Andalusii.
- - V oblasti se hovoří katalánsky (románský jazyk, jímž hovoří asi deset milionů lidí ve Španělsku, Andoře, Francii a Sardinii), španělsky a okcitánštinou, což je románský jazyk používaný především na jihu Francie.
- - Katalánsko má vlastní vlajku s pěti žlutými a čtyřmi červenými vodorovnými pruhy, erb je podobný jako vlajka (doložen již v roce 1150).