Slovenský prezident Andrej Kiska si stěžuje u Ústavního soudu na ocenění, která se letos poprvé chystají udělit vláda a parlament. Oprávnění předávat vyznamenání a podobná ocenění patří podle Kisky hlavě státu a vláda s parlamentem tím oslabují prezidentovo postavení. Výběr hlavy státu přitom vládní koalice premiéra Roberta Fica už několikrát kritizovala.
Kiska si stěžuje u soudu. Vláda a parlament podle něj porušují ústavu udílením vyznamenání
Horizont: Kiska si stěžuje na nová vládní vyznamenání (zdroj: ČT24)
Při příležitosti 25. výročí vzniku samostatného Slovenska prezident Kiska ocenil mimo jiné novináře Fedora Gála a Martina Šimečku za mimořádné zásluhy o rozvoj demokracie, o ochranu lidských práv a svobod a rozvoj žurnalistiky.
Vzápětí se z vládních řad strhla kritika, že prezident znovu vybral i ty, kteří před čtvrtstoletím drželi palce federaci proti rozdělení. „To, že tak učinil i při kulatém 25. výročí, považuji za necitlivé, až neslušné,“ komentoval předání vyznamenání slovenský premiér Robert Fico.
Loni zase v seznamu vadil třeba Michael Kocáb. Naopak se ale nedostalo na vládní favority. Premiér pak natruc vynechal slavnostní recepci.
I kvůli sporům se v koaličních stranách zrodil nápad na vlastní státní vyznamenání. Zákon o státních cenách loni na podzim prosadila ve sněmovně koalice i přes Kiskovo veto. Stalo se tak několik měsíců poté, co premiér Fico kritizoval prezidenta Kisku za výběr lidí, kterým hlava státu udělila vysoká státní vyznamenání.
„Národní rada přijetím zákona o státních cenách narušila výlučnou kompetenci prezidenta a oslabila jeho postavení při udělování státních vyznamenání,“ komentoval nová pravidla prezidentův mluvčí Roman Krpelan. Na hraně je zákon i podle odborníka na ústavní právo Kamila Baraníka – i proto, že svým cílem ceny kopírují vyznamenání z rukou prezidenta.
Šéf parlamentu chce předávat řád, který ponese jméno prvního předsedy Národní rady a slovenského buditele Jozefa Miloslava Hurbana. Udílet ho bude například za mimořádné zásluhy v oblasti legislativy, práva a rozvoje demokracie na Slovensku.
Úřad vlády zas do názvu své ceny zvolil Alexandra Dubčeka. Podle zmiňovaného zákona vláda předává státní cenu pojmenovanou po někdejším představiteli pražského jara 1968 v komunistickém Československu, a to za příspěvek k rozvoji různých oblastí nebo za významné šíření dobrého jména Slovenska v zahraničí.
Obě státní ceny jsou spojeny s finanční odměnou ve výši pětadvacetinásobku průměrné měsíční mzdy na Slovensku. Ta loni ve třetím čtvrtletí dosáhla 935 eur (23 710 korun).
Podobnou cenu zavedl v Česku Mirek Topolánek
U nás se podobné ocenění udílí od roku 2008. Tehdejší premiér Mirek Topolánek zavedl Čestnou plaketu předsedy vlády, která je osobním, nikoliv státním vyznamenáním. Uprostřed plakety je medaile s kamenem, na kterém je vyrytý český lev, a medaile je osázená českými granáty.
Mezi prvními oceněnými byli například vězněný kubánský disident Oscar Bisset odsouzený k 25 letům vězení a také in memoriam Tom Lantos při zahájení činnosti takzvaného Českého klubu (Czech Caucus) v Kongresu USA. Vůbec největší kontroverzi vzbudilo, když Topolánek nové osobní vyznamenání udělil bratrům Josefu a Ctiradu Mašínovým.