Trump možná brzy oznámí přesun ambasády USA do Jeruzaléma, spojenci ho varují

Události: Trump zřejmě brzy oznámí přesun americké ambasády do Jeruzaléma (zdroj: ČT24)

Prezident Donald Trump možná v příštích dnech oznámí, že USA uznávají Jeruzalém jako hlavní město Izraele. Stalo by se to poprvé od vzniku židovského státu roku 1948. Šéf Bílého domu by měl také ohlásit slibovaný přesun amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Před tímto krokem varovali USA diplomaté a spojenecké země.

Trumpův poradce a zeť Jared Kushner v neděli ve Washingtonu oznámil, že prezident se dosud nerozhodl, zda formálně uzná Jeruzalém za izraelské hlavní město. Trump podle něj stále zvažuje fakta.

„Hodnotí spoustu různých faktů, a jakmile dospěje k rozhodnutí, neoznámím to já, ale on sám,“ řekl Kushner na konferenci o Blízkém východě, kterou pořádá Brookingsův institut. Podle dřívějších zpráv amerických médií by měl Trump rozhodnutí oznámit příští středu.

Trump, který rozhodnutí začátkem června o půl roku odložil, chce vyjít vstříc izraelské vládě, ale zároveň nepohřbít šance na mírový proces. Před přesunem ambasády do Jeruzaléma však v minulých dnech v Kongresu varoval americký spojenec, jordánský král Abdalláh II.

Přesun odkládají američtí prezidenti už tradičně

Kongres USA schválil přesun ambasády v Izraeli do „hlavního města“ Jeruzaléma již v říjnu 1995. Zastupitelský úřad se měl přestěhovat do 31. května 1999. Od té doby ale všichni američtí prezidenti – Bill Clinton, George Bush mladší i Barack Obama – každých šest měsíců podepisují odklad platnosti zákona.

Pokud by USA skutečně ambasádu přestěhovaly do Jeruzaléma, v diplomatických kruzích to de facto znamená jeho uznání jako hlavního města. Podobná věc je právě pro Palestince nepřijatelná – i kvůli napjatým vztahům kolem jeho východní části.

Jakýkoli americký krok spojený s uznáním Jeruzaléma jako hlavního města Izraele by stejně jako přenesení velvyslanectví znamenal ohrožení budoucnosti mírového procesu. Byl by nepřijatelný pro Palestince, Araby i mezinárodní společenství.
Mahmúd Abbás
šéf palestinské autonomie

Záležet bude na každém slově, jak Trump oznámení o přesunu pojme. Ministerstvo zahraničí ve Washingtonu již upozornilo americká velvyslanectví na Blízkém východě na možnost nepokojů a protiamerických protestů.

  • Postavení Jeruzaléma je jedním z hlavních problémů izraelsko-palestinského konfliktu. Naprostá většina států včetně Česka má svá velvyslanectví v Tel Avivu kvůli nevyjasněnému statusu Jeruzaléma.
  • Izrael východní Jeruzalém, který byl pod správou Jordánska, obsadil v roce 1967 a později město sjednotil a prohlásil za svou nedělitelnou metropoli. Odporuje to původním plánům, podle nichž měl být Jeruzalém pod mezinárodní správou.
  • Palestinci počítají s východním Jeruzalémem jako s hlavním městem svého budoucího státu. Přesto Spojené státy a několik dalších zemí v nedávné době přesunuly ambasády do Jeruzaléma, které šéf Bílého domu Donald Trump uznal za hlavní město židovského státu.

Trump si u Izraele zavařil, když mluvil s Lavrovem o tajných informacích

Trumpovo gesto by mohlo zlepšit americko-izraelské vztahy, které se stále vzpamatovávají z květnové schůzky Trumpa s ruským ministrem zahraničí Lavrovem. Prezident na ní měl Rusům prozradit informace tajných služeb od Izraelců ohledně Islámského státu.

Kauzu teď v USA vyšetřuje zvláštní prokurátor. „Ano, tu informaci získala izraelská špionáž, konkrétně jednotka 8200 vojenské rozvědky,“ konstatoval expert na blízkovýchodní zpravodajské služby Yossi Melman.

O prozrazení svého plánu na použití notebooků proměněných v bombu se Islámský stát dozvěděl už v březnu, když americké a britské aerolinky omezily převoz elektroniky na linkách z Blízkého východu.

Izraelské zpravodajce ale rozlítilo, že z Trumpovy debaty s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem vyplynul jako zdroj informace právě Izrael. „Izrael dobře ví, že spolupráce a koordinace s Rusy může být jen velmi omezená. Izraelská rozvědka Rusům nedůvěřuje,“ říká Melman.

Hlavním kolbištěm světové mocenské a velmocenské špionáže se stala Sýrie. USA, Británie, Francie, Rusko, Írán, Turecko, Saúdská Arábie či právě Izrael hlídají ve válečném chaosu své zájmy. Přes měnící se blízkovýchodní aliance ale zůstává pro Izrael zdaleka nejdůležitějším spojencem Amerika.