Argentina účtuje se zločinci z dob diktatury. Doživotí dostalo 29 lidí

Argentina má za sebou největší soudní proces v dějinách země. Tribunál v Buenos Aires vynesl rozsudky nad 54 bývalými vojáky a důstojníky diktátorského režimu z přelomu 70. a 80. let. Devětadvacet z nich dostalo doživotí. Zodpovědní jsou za zločiny proti lidskosti. Docházelo k nim v námořní škole ESMA, kde režim tajně věznil a mučil své politické oponenty.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Argentina soudí zločiny diktatury

Proces, v němž na lavici obžalovaných usedlo 54 armádních důstojníků a vojáků, začal v roce 2012. Soudce četl verdikt téměř čtyři hodiny. Doživotí udělil 29 obžalovaným, 19 dalších dostalo tresty od osmi do 25 let. Šest lidí bylo obžaloby zproštěno.

Vězením ESMA prošlo během vojenské diktatury v Argentině v letech 1976 až 1983 kolem pěti tisíc lidí. Mnozí z nich se stali obětí takzvaných letů smrti, při nichž režim shazoval lidi do moře.

Vězně, kteří nebyli zastřeleni už ve vězení, naložili uspané do letadel. Nad Atlantikem nebo řekou Río de la Plata je vyhodili. Většina těl se nikdy nenašla.

„V argentinské historii zůstanou lety smrti jako obludnost, která nemá srovnání. A pro nás je podstatné, že tresty stvrzují názor většiny Argentinců,“ říká lidskoprávní aktivista Eduardo Jozami.

Jorge Acosta a Alfredo Astiz před soudem
Zdroj: Reuters

Doživotní trest vězení dostal například kapitán námořnictva Jorge Acosta, přezdívaný Tygr, či kapitán Alfredo Astiz, který jako agent pronikal do skupinek odpůrců režimu. Oba už byli odsouzeni na doživotí v roce 2011 za jiné případy vražd, mučení a únosů.

„Organizace na ochranu lidských práv jsou skupiny, kterým jde o pomstu a perzekuci,“ řekl mimo jiné před soudem Astiz. „Nikdy nebudu žádat o odpuštění,“ dodal muž, kterému se přezdívalo Anděl smrti.

Z námořní školy ESMA je dnes muzeum. Podobných vražedných center ale existovalo mnohem víc.

Fotografie Argentinců pohřešovaných z dob vojenské diktatury
Zdroj: Reuters

V zemi stále pátrají po násilně odebraných dětech

Rozsudky přivítali i příbuzní obětí. Proces se týkal 789 obětí diktatury, mezi stovkami lidí před budovou soudu byly ale také aktivistky z hnutí Babiček z Květnového náměstí. To pátrá po dětech matek, které porodily za diktatury ve vězení. Děti jim pak byly odebrány a předány k adopci. Odhaduje se, že tímto způsobem bylo od matek odděleno asi 500 dětí, z toho 125 se jich zatím podařilo najít.

Zločiny diktátorského režimu se staly v Argentině předmětem už několika soudů. Například loni skončil tříletý proces, v němž soud poslal více než desítku armádních důstojníků do vězení na osm až 25 let. Případ se týkal takzvaného Plánu Cóndor, který podepsali v roce 1975 v Santiagu de Chile šéfové tajných služeb Chile, Argentiny, Bolívie, Uruguaye a Paraguaye za podpory americké CIA.

V rámci operace Cóndor, o níž se širší veřejnost dozvěděla až počátkem 90. let, likvidovaly diktátorské režimy těchto zemí své politické odpůrce. V souvislosti s operací Cóndor byl obviněn i někdejší chilský diktátor Augusto Pinochet, jehož stíhání ale chilský soud zastavil ze zdravotních důvodů. V roce 2006 Pinochet zemřel.