V pohřešované argentinské ponorce San Juan mohlo dojít k výbuchu. Mluvčí argentinského námořnictva uvedl, že blízko jejího posledního známého místa se několik hodin po posledním spojení ozval zvuk odpovídající explozi. Po ponorce se pátrá už více než týden, nyní se do hledání zapojilo i Rusko, které vyslalo na pomoc oceánografickou výzkumnou loď vybavenou dvěma sondami, jež se dokážou ponořit až do hloubky šesti tisíc metrů.
Ztracenou argentinskou ponorku možná postihl výbuch. Do pátrání se zapojilo i Rusko
Pokračují pátrání po zmizelé argentinské ponorce (zdroj: ČT24)
Na pátrání po argentinské ponorce se 44 lidmi na palubě se v jižním Atlantiku podílí už přes čtyři tisíce lidí z více než desítky zemí. Šance na přežití posádky jsou už velmi malé, protože podle expertů kyslík vydrží od posledního vynoření maximálně na deset dní.
Šestašedesát metrů dlouhá a sedm metrů široká vojenská ponorka San Juan se ztratila minulou středu v jižním Atlantiku. Od té doby se s ní nepodařilo navázat spojení.
Námořnictvo nyní prověřuje verzi, že ponorku poškodil výbuch. „Získali jsme informaci o anomálním, jednoduchém, krátkém, ohlušujícím jevu nejaderné povahy, který odpovídá výbuchu,“ uvedl mluvčí argentinského námořnictva Enrique Balbi.
Neoficiální anonymní zdroje spojené s námořnictvem deníku Clarín řekly, že speciální sonary zaznamenaly 15. listopadu v hlubinách výbuch či třesk. Ve stejný den přitom vojenská ponorka San Juan přestala komunikovat. Při posledním kontaktu hlásila technickou poruchu, zřejmě problém s bateriemi.
Americké námořní letadlo ve středu v jižním Atlantiku detekovalo objekt blízko oblasti, kde ponorka vyslala poslední signál. Řekl to zdroj z paluby letadla. Posádka stroje ale tvrdí, že objekt nešlo identifikovat.
Argentina podle odborníků podcenila výcvik
Situace podle expertů odráží problémy s nedostatkem peněz i výcviku, kterým čelí ozbrojené síly od konce vojenské diktatury na počátku 80. let minulého století. Druhou největší ekonomikou Jižní Ameriky v posledních desetiletích zmítala jedna krize za druhou, a tak financování ozbrojených sil nebylo vládní prioritou.
Porušování lidských práv za diktatury přerušilo vazbu mezi společností a ozbrojenými silami. Většina Argentinců se o armádu vůbec nezajímá, a proto ani politici nemají valný zájem o jakoukoliv vojenskou či obrannou politiku.
Po prohře ve válce s Británií o Falklandy v roce 1982 a pádu diktatury v následujícím roce vojenské výdaje země klesly podle údajů Světové banky z 2,16 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 0,87 procenta v roce 2011. Loni činily 0,96 procenta HDP, což je méně, než vynakládá Brazílie (1,3 procenta HDP) či Chile (1,9 procenta HDP).
Argentinské ponorky v roce 2014 strávily celkem jen 19 hodin pod vodou, zatímco pro provoz a výcvik by bylo zapotřebí 190 dnů, uvedla odborná publikace Jane's Sentinel. „Musí někdo zemřít, aby se věci změnily?“ zeptala se manželka jednoho z námořníků prezidenta. Macri odvětil, že ponorka se zdála být v dobrém stavu.
Sám Putin zažil v počátcích svého působení v čele státu zkázu jaderné ponorky Kursk, která se potopila během manévrů v Barentsově moři i se 118 lidmi na palubě. Až po čtyřech dnech požádal Putin o pomoc Británii a Norsko.