Harírí v sobotu přiletí z Rijádu do Paříže. Bejrút je zvědavý, jestli svou rezignaci neodvolá

Libanonský premiér Sád Harírí v sobotu se svou rodinou přiletí do Paříže a o několik dní později zamíří do Bejrútu. Podle Reuters to uvedl libanonský prezident Michel Aún. Tisk spekuloval o tom, že by Saúdové mohli Harírího zadržovat, to ale Rijád odmítá. Saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr řekl, že Harírí může ze země odcestovat, kdy bude chtít, podobné stanovisko zaznělo i z Paříže.

Video Horizont ČT24
video

Sád Harírí: Osud spojen s Libanonem

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu oznámil, že Harírího pozval do Paříže poté, co hovořil s ním a s korunním princem Saúdské Arábie Muhammadem bin Salmánem. Macron zdůraznil, že nejde o nabídku exilu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian řekl, že Harírí může přijet do Francie, až bude chtít a kdy bude chtít, Paříž ho prý přijme jako přítele.

Francie a Libanon mají historické vazby, jelikož se Libanon po první světové válce stal mandátním územím Společnosti národů pod francouzskou správou. Do té doby byl po pět století součástí Osmanské říše, nezávislost získal v roce 1943. Z tohoto důvodu Francie v krizi související s rezignací sehrála roli zprostředkovatele.

Rozmyslí si Harírí svou rezignaci?

Návrat libanonského premiéra Sáda Harírího do vlasti vzbuzuje velká očekávání. Nejvíce otázek je kolem jeho rezignace, kterou překvapivě ohlásil 4. listopadu ze Saúdské Arábie.

Libanonský prezident Michel Aún Harírího rezignaci dosud nepřijal a vyjádřil obavy, že Saúdská Arábie libanonského politika zadržuje. To Harírí odmítá a tvrdí, že se do vlasti brzy vrátí. Aún nyní na Twitteru napsal, že krize kolem Harírího rezignace se snad už blíží ke konci. Podle prezidentské kanceláře hlava státu rovněž řekla: „Očekávám návrat premiéra Harírího, abychom se mohli rozhodnout, co budeme dělat dál, zda rezignuje, nebo si to rozmyslí.“

Saúdská Arábie tvrdí, že Harírího proti jeho vůli nedrží a jeho rezignaci přičítá ovládnutí mocenského prostoru v Libanonu šíitským Hizballáhem. Tím argumentuje i sám Harírí. Harírí to zdůvodnil obavami o svůj život a kritizoval rostoucí vliv Íránu a Hizballáhu v Libanonu. V Libanonu podle něj panuje stejná atmosféra jako v roce 2005 před atentátem na jeho otce a někdejšího premiéra Rafíka Harírího, který byl zavražděn v Bejrútu. V projevu Harírí také obvinil Hizballáh, že „míří zbraněmi“ na Jemence, Syřany i Libanonce.

Mnoho politologů se domnívá, že Saúdská Arábie Harírího, který je sunnita, přiměla k rezignaci, protože ho považovala za neschopného omezit moc radikálního Hizballáhu v libanonské vládě. Rijád viní Hizballáh z agrese vůči Saúdské Arábii a kritizuje jeho působení v Jemenu a Sýrii. Činnost Hizballáhu v regionu podle Saúdské Arábie souvisí s mocenskými ambicemi Íránu.