„Nejde jen o politický střet. Je to životně důležitá, existenciální konfrontace založená na hodnotách.“ Tak posuzuje krizi ve Venezuele předseda tamního parlamentu Julio Borges, jeden z představitelů opozice oceněných Sacharovovou cenou za svobodu myšlení. Ve Venezuele jsou stovky politických vězňů, mnozí z nich zažívají sexuální zneužívání, elektrické šoky, psychický nátlak nebo hladovění.
Venezuelský režim jde po opozici tvrdě. Z vůdců odporu nesedí ve vězení jen jediný
Sacharovovu cenu získala demokratická venezuelská opozice reprezentovaná parlamentem (Národním shromážděním) v čele s předsedou Borgesem a také všichni političtí vězni evidovaní lidskoprávní organizací Foro Penal Venezolano, která poskytuje politicky pronásledovaným právní pomoc.
Případů pronásledování a policejní brutality jsou v této jihoamerické zemi stovky. V létě například zaplavilo sociální sítě video, v němž mladík trpící formou autismu odolává kopancům a ranám do hlavy policejními štíty. Následovalo 72 hodin mučení a po propuštění patnáct dní na jednotce intenzivní péče.
„Zjistili jsme, že venezuelská vláda postavila speciální věznice k mučení. Poznali jsme jedno, které se jmenuje Hrobka. Nachází se pět pater pod zemí, prakticky vás tam pohřbí. Můžete tam strávit měsíce, aniž byste viděli denní světlo a dýchali venkovní vzduch. Jsou tam malé cely dva krát tři metry, kde jsou zavření 24 hodin denně, neustále jim tam svítí žárovka, aby ztratili pojem o čase,“ popsala nedávno právnička a lidskoprávní aktivistka Tamara Sujú.
Od začátku roku bylo v zemi zavražděno víc než 130 odpůrců vlády a přes 500 jich bylo uvězněno. Předseda parlamentu Borges je jediným z čelných představitelů opozice, který aktuálně není ve vězení.
V čele opozice stojí potomek Bolívara
Mezi prominentní politické vězně, kteří naopak za mřížemi nebo v domácím vězení jsou, patří opoziční předák Leopoldo López, a dále Antonio Ledezma, Daniel Ceballos, Yon Goicoechea, Lorent Saleh, Alfredo Ramos a Andrea González.
Šestačtyřicetiletého Lópeze, který stojí v čele strany Vůle lidu (Voluntad Popular), předloni odsoudili k třinácti letům vězení za údajné podněcování k násilí a protivládní spiknutí kvůli demonstracím z roku 2014. Trest si odpykával ve vojenské věznici, z níž byl ze zdravotních důvodů letos v červenci propuštěn do domácího vězení.
V srpnu ho tajná služba ale znovu odvedla z domu poté, co vyzýval k demonstracím proti prezidentu Madurovi v souvislosti s volbou Ústavodárného shromáždění. Porušil tím podle soudu podmínky domácího vězení. Po necelém týdnu ho ale úřady vrátily do domácího vězení.
Leopoldo López
López je prapravnuk prvního venezuelského prezidenta Cristóbala Mendozy a potomkem bojovníka za nezávislost Simona Bolívara. Dvě funkční období, mezi lety 2000 a 2008, byl starostou caracaské čtvrti Chacao. Když ve funkci končil, schvalovalo jeho činnost 92 procent obyvatel.
V domácím vězení zůstává od roku 2015 bývalý starosta Caracasu Antonio Ledesma, zatímco další dva bývalí starostové, Alfredo Ramos z Iribarrenu a Daniel Ceballos ze San Cristobalu, jsou přímo za mřížemi. Ve vězení je i studentský aktivista Lorent Sadeh a dva španělští občané Andrea Gonzalez a Yon Goicoechea.
Letošní účet za největší demonstrace: 125 mrtvých
Letos od dubna do léta se ve Venezuele téměř denně konaly demonstrace za obnovení demokracie a ústavního pořádku. Vláda protesty násilně potlačovala, při střetech zemřelo na 125 lidí. Protesty vypukly poté, co ústavní soud rozhodl, že převezme pravomoci parlamentu.
Země se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou krizí, v níž se lidem nedostává základních potravin a léků. Z krize viní opozice i někteří ekonomové hospodářskou politiku socialistické vlády.
Ve Venezuele téměř dva roky trvá i krize politická, která vypukla poté, co v prosinci 2015 vyhrála parlamentní volby opoziční koalice. Vládní socialisté po těchto volbách, ještě před ustavením nového parlamentu, jmenovali ve sporném kroku nové členy ústavního soudu. Ten od loňska blokuje práci parlamentu. Letos v létě pak ustavili socialisté vlastní parlament – Ústavodárné shromáždění, které vzešlo z kontroverzních voleb bojkotovaných opozicí.
Vznik Ústavodárného shromáždění umožnil dekret prezidenta, který jej zdůvodnil nutností uklidnit situaci v zemi. Tento nový orgán ale neuznává kromě opozice ani řada zemí Latinské Ameriky, ani USA či Evropská unie.
EP ocenil demokratickou opozici ve Venezuele (zdroj: ČT24)