Autonomní irácký Kurdistán je složen ze čtyř provincií na severu země - Dahúk, Halabdža, Irbíl a Sulajmáníja. Na rozloze 41 700 kilometrů čtverečních tam žijí asi tři miliony lidí. Kurdové v Iráku mají vlastní správu - mají svůj parlament, vládu i armádu.
Právě kurdské jednotky, takzvaní pešmergové, se významně podílely na bojích proti IS v Iráku i Sýrii na straně mezinárodní koalice vedené USA. Šéfem Kurdistánské regionální vlády (KRG) je nyní Masúd Barzání.
Na otázku: „Chcete, aby se kurdský region a kurdská území mimo oblastní správu staly nezávislým státem?“ v referendu 25. září odpovídali obyvatelé kurdských provincií na severu Iráku, ale i na územích, na něž si činí nárok jak Kurdové, tak Bagdád. Nejvýznamnější z nich je Kirkúk, který je bohatý na ropu.
O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozdělily koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je v důsledku toho rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii.
Proti referendu iráckých Kurdů se tak kromě Bagdádu postavily také Írán, Turecko a Sýrie. Na území těchto zemí žije zhruba třicet milionů Kurdů.
