„Miliony z dárcovských sms jsme nikdy neviděli,“ říká starosta Amatrice rok po zemětřesení

Ve městech kolem středoitalské Perugie před rokem zemřelo při ničivém zemětřesení na tři sta lidí, tisíce dalších zůstaly bez střechy nad hlavou. Symbolem ničivých otřesů se stalo nejhůře postižené Amatrice. To se mělo dočkat finanční pomoci z sms sbírek. Peníze ale nikdy neviděli.

Na pomoc lidem postiženým zemětřesením se skrze bankovní převody a dárcovské sms za dvě eura vybralo více než 33 milionů eur. Z peněz z sms sbírek na pomoc italským městům postižených ničivým zemětřesením se podle starosty města Amatrice Sergia Pirozziho „k lidem v postižených oblastech nikdy nedostalo ani euro.“ Další města jako Accumoli, Arquata a Pescara del Tronto, která po katastrofě finanční prostředky nutně potřebují, peníze také neobdržela.

Podle Pirozziho je nakládání s vybranými penězi skutečně zdrcující. „Myslím, že je to skutečně špatné. Myslím, že všichni ti lidé v těchto dnech a týdnech chtěli pomoci přímo lidem a městům, která byla zasažena nejvíce. To, že jim ty peníze nepřišly, je zdrcující, protože čemu jinému pak už lidé můžou věřit?“

V regionu Marche investoval úřad zabývající se rekonstrukcemi 5,5 milionu na vybudování prvního úseku cyklostezky mezi městy Civitanova Marche a Sarnano. „Turistická“ volba, kam peníze poslat, má zastání u regionu a některých starostů. Má prý jít o způsob, jak do oblasti znovu přivést turisty a obnovit cestovní ruch. Nešlo ale o jedinou diskutabilní investici.

Částky byly určené také na pořízení vrtulníků vybavených pro noční lety, modernizaci některých dopravních úseků, obnovu 20 let uzavřených jeskyní Acquasanta Terme nebo opravy škol. „Téměř 86 % prostředků je určeno na práce s lidmi, kterých se zemětřesení vůbec nedotklo“, tvrdí jeden z koordinátorů výborů pro zemětřesení Francesco Pastorella.

Při zemětřesení a na následky zranění zemřelo 299 lidí. Kolem 2900 lidí bylo nuceno opustit své domovy. Celkově ztratilo střechu nad hlavou přes 10 tisíc lidí. Většina ale našla místo buď u příbuzných, nebo v penzionech či klášterech. Někteří měli v oblasti jen prázdninové domy.

Lidem v prvních chvílích sloužily nouzové stany, kde přečkávali noci, při kterých teploty dosahovaly kolem deseti stupňů. Navzdory slibům úřadů, že rekonstrukce a stavební práce půjdou rychle, se ani po roce od tragické události téměř nic nezměnilo. V celé zasažené oblasti se zatím ze slíbených náhradních přístřešků postavilo jen 456 z potřebných 3830.