Ázerbájdžánský režim spravoval zvláštní fond, ze kterého uplácel evropské politiky a další prominentní osoby. Využíval ho také pro nákup luxusního zboží. Ve fondu byly téměř tři miliardy dolarů a peníze z něj „pral“ Ázerbájdžán skrze čtyři britské firmy. Kauza se týká i Ázerbájdžánců žijících v Česku. O případu informoval britský list Guardian, dánské noviny Berlingske či České centrum pro investigativní žurnalistiku.
Ázerbájdžán uplácel evropské politiky, stopy vedou i do Česka
Popsané schéma fungovalo v letech 2012 až 2014 a autoritářský režim v Baku, který je obviňován z vážného porušování lidských práv, systematické korupce či falšování voleb, během nich provedl víc než 16 tisíc skrytých plateb.
Některé z nich putovaly k evropským politikům či novinářům a byly součástí lobbistické akce, která měla zlepšit obraz Ázerbájdžánu v zahraničí. Všichni příjemci peněz zřejmě nevěděli, odkud finanční prostředky pocházejí.
Peníze z fondu dostali například někteří bývalí členové Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Jsou mezi nimi Eduard Lintner, německý exposlanec a člen CSU, či italský politik Luca Volonte. Příjemci plateb byli také Kalin Mitrev, manžel generální ředitelky UNESCO Iriny Bokovové, nebo kandidát na slovinského prezidenta Zmago Jelinčič Plemeniti.
Do fondu přispíval i podnikatel zavražděný v Praze
V kauze figuruje i Česko. „Na českých účtech skončilo 6 372 489 amerických dolarů, tedy přes 130 milionů korun. Některé ze 117 plateb šly přímo na české účty ázerbájdžánských prominentů, jiné byly za nákup šperků a luxusních hodinek,“ píše České centrum pro investigativní žurnalistiku (ČCIŽ).
V této české větvi vyniká podle ČCIŽ zejména rodina Aliho Nagijevova, zástupce ředitele ázerbájdžánské protikorupční jednotky, jehož synové a obchodní partneři v Česku už proinvestovali přes miliardu korun.
Jedním z mála lidí, kteří do schématu peníze posílali, byl podle ČCIŽ ázerbájdžánsko-český podnikatel Rašad Gafarov, který v Česku provozoval e-shop se šťávou z granátového jablka a nákladní dopravu.
„Společnosti LCM Alliance, která tvořila jeden z pilířů ázerbájdžánské čistírny peněz, poslal v roce 2012 ze svého osobního účtu v české bance 54 900 eur (téměř milion a půl korun). Platby měly být za stavební materiál, Gafarov s ničím takovým ale oficiálně nikdy neobchodoval,“ doplňuje ČCIŽ a připomíná, že Gafarov byl letos v červnu v Praze zavražděn.
„Česká republika je tak zemí s 13. největším objemem peněz v rámci schématu, ve kterém figuruje 43 zemí. Řadí ji to ještě před Německo, Švýcarsko nebo Francii. Nejvíc peněz ze schématu skončilo zpět v Ázerbájdžánu, Velké Británii a na Novém Zélandu,“ dodává ČCIŽ.