V Arktidě ubývá drasticky led. Nejen v létě, ale nyní už i v průběhu zimy

Vědci předpovídají léto v Arktidě bez ledu (zdroj: ČT24)

Další důkaz oteplování planety. Finský ledoborec bez problémů proplul Severním ledovým oceánem - přepravní sezona tam tak letos začala dřív, než kdykoli předtím. Ledu v Arktidě alarmujícím způsobem ubývá hlavně v létě, fenomén ale podle vědců trvá i v zimě. Průměrně z oblasti každý rok zmizí kry o rozloze větší, než je Česko.

Každé desetiletí ztratí Arktida v květnu 2,5 procenta a v srpnu 10,4 procent svého ledu. To je zásadní fakt a napovídá tomu, že už za života našich dětí bude Arktida v létě bez ledu.
Andrew Weaver
vědec zabývající se změnou klimatu

Finský ledoborec MSV Nordica si razí cestu Severozápadním průjezdem. Tak brzy Arktidou ještě nikdy neprojel. Kapitán David Snider se tudy plaví od 80. let - moře se podle něj mění v kaši, odpor lodi kladou jen menší hrudky. „Byli jsme zvyklí vídat těžký, několik metrů tlustý led nastřádaný za mnoho let. Teď je mnohem tenčí a je ho méně,“ tvrdí Snider.

Srovnání záběrů z oběžné dráhy za posledních osmatřicet let ukazuje, že arktická ledová pokrývka se každoročně zmenší o 88 tisíc kilometrů čtverečních - tedy o plochu přesahující rozlohu Česka. Vědci budoucnost nevidí růžově. I ten nejoptimističtější scénář při dodržení závazků Pařížské dohody o klimatu předvídá léto v Arktidě bez ledu.

Role ledu je přitom pro Zemi zásadní - brání ji před slunečním zářením. Bílý povrch odráží velkou část slunečních paprsků zpátky do vesmíru. Tmavé plochy, jako například moře, jich většinu absorbují - a proces oteplování tím urychlují. Změny se ale podle expertů už dávno netýkají jen letních měsíců.

„Teď začínáme pozorovat silný úbytek ledu v Arktidě i během zimy, což je překvapující, protože v zimě je tma a tedy chybí světlo, které by led rozpouštělo. To nasvědčuje tomu, že se toho děje mnohem víc,“ popisuje Anders Levermann z prestižního Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatické změny.

Život na Arktidě se dramaticky mění

Led není to jediné, co vědce tíží. Miliony tun čerstvé vody v oceánu by mohly ovlivnit mořské proudy - třeba bránit tomu Golfskému v zahřívání severní polokoule. Změnu klimatu vnímají i místní komunity.

Rybářská sezona se prodlužuje, lodě zajíždějí do vzdálenějších oblastí. Zásobování je snadnější. Zatímco ale obchod kvete - tradiční život Inuitů postupně mízí spolu s ledem.

Zamrzlé plochy místní lidi spojují s příbuznými na jiných ostrovech - jim i zvířatům umožňují lov. Čím dál víc turistů prahne po záběru polárních medvědů - za půl století a možná i dřív - by ale už nemuseli mít co fotit.