Venezuelské bezpečnostní složky podle OSN nesou vinu za smrt desítek lidí

Podle vyšetřovací zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva nesou venezuelské bezpečnostní složky vinu za nejméně 46 ze 124 úmrtí při protivládních protestech, které ve Venezuele trvají od dubna. Venezuelská vláda je podle mluvčí úřadu zodpovědná za porušování lidských práv, kterého se dopouštějí bezpečnostní složky při potlačování demonstrací.

„Obáváme se eskalace situace ve Venezuele. Lidská práva jsou tam stále porušována a máme obavy o směr, jakým se další vývoj bude ubírat,“ řekla v Ženevě mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ravina Shamdasaniová.

Uvedla rovněž, že venezuelské bezpečnostní složky systematicky a neustále používají nepřiměřenou sílu vůči demonstrantům a zadrženým, v některých případech lze jejich chování označit jako mučení.

Od dubna byly zatčeny tisíce lidí

Úřad OSN vyšetřuje 124 úmrtí při demonstracích ve Venezuele, z nichž 46 mají nejspíš na svědomí bezpečnostní složky a 27 ozbrojené skupiny civilistů, které, jak tvrdí, „brání socialistickou revoluci“. Úřad také uvedl, že od dubna bylo ve Venezuele zatčeno přes pět tisíc lidí, z toho tisíc jich je stále ve vazbě.

Demonstrant v Caracasu
Zdroj: Carlos Garcia Rawlins/Reuters

Údaje komisaře OSN vycházejí z více než 130 rozhovorů s lidmi z Venezuely, které se uskutečnily přes internet či s uprchlíky v Panamě. Ještě tento měsíc by měla být v Ženevě zveřejněna širší zpráva o vyšetřování.

Úřad OSN už koncem června vyzval vládu prezidenta Nicoláse Madura, aby dodržovala ústavu a právo na svobodu slova. Mluvčí komisaře kritizoval také razie armády a policie do rezidenčních čtvrtí, jimiž se vláda snaží lidem zabránit v účasti na protivládních protestech.

Komisař OSN se také opět zastal generální prokurátorky Luisy Ortegové, kterou režim o víkendu odvolal z funkce. Ortegová, která byla dříve zastánkyní socialistické vlády, už několik měsíců kritizuje vládu a nejvyšší soud za neústavní a nedemokratické kroky. 

Venezuelští opoziční poslanci její odvolání neuznávají a požadují vyšetřit údajné porušení ústavy. Shodli se na tom během mimořádného zasedání parlamentu, v němž má opoziční koalice většinu, ale jehož legitimitu vláda neuznává.

„Za žádných okolností neuznáme neoprávněné rozhodnutí,“ pronesla za opoziční koalici poslankyně Delsa Solórzanová. „Jsme povinni bránit ústavu a prohlásit, že jediným generálním prokurátorem Venezuely je Luisa Ortegová, protože byla zvolena parlamentem.“

Ortegovou v pátek odvolalo nově zvolené Ústavodárné shromáždění, které opozice považuje za nedemokratický orgán, který má udržet u moci prezidenta Nicoláse Madura. Podle opozičních poslanců porušil sbor složený takřka výhradně z Madurových stoupenců ústavu.

Opozice chce prošetřit také zásah proti rebelii vojáků

Opozice hodlá prošetřit rovněž údajná porušení lidských práv při masových protivládních demonstracích a požaduje vysvětlení nedělního zásahu v kasárnách. Při tamních protestech na podporu rebelské skupiny zemřel místní opoziční předák Ramón Rivas.

„Je naší povinností jako většinové politické reprezentace venezuelského lidu trvat na řádném vysvětlení těchto událostí,“ uvedla opoziční koalice v prohlášení. Dodala, že dosavadní vládní výklad nedělní rebelie skupiny pod vedení bývalého armádního důstojníka opět potvrzuje manipulativní postupy vlády.

Madurova vláda označila nedělní vzpouru v kasárnách jako „teroristický útok“ skupiny žoldáků. Podle komise pravdy ustavené novým zákonodárným orgánem, který neuznává opozice ani Evropská unie či řada dalších zemí, byli žoldáci placeni z Kolumbie a Miami. V tomto americkém městě žije řada venezuelských emigrantů a také kubánští disidenti, kteří venezuelskou opozici podporují.

Venezuelské ozbrojené síly vydaly v neděli oficiální prohlášení, v němž tvrdí, že stojí jednotně za Madurovou vládou a odsuzují rebelii jako teroristický čin. O podpoře mezi vojáky ale panují pochybnosti. Podle opozice roste počet vojáků, včetně armádních důstojníků, jimž se nelíbí autoritářská vláda a užití síly proti demonstrantům. Od dubna, od kdy Venezuelané téměř každodenně protestují v ulicích, skončily ve vězení nejméně dvě desítky armádních důstojníků kvůli „rebelii a zradě“.

Maduro udržuje podporu armády vysokými platy důstojníkům

Španělský list ABC uvedl, že venezuelská vláda se snaží udržovat armádní podporu vysokými platy a dalšími výhodami pro důstojníky. V zemi je podle něj nebývale velké množství generálů (asi 2000). Oproti tomu řadoví vojáci ale mají jen o něco málo vyšší platy, než je základní plat v zemi. To může podle názoru ABC vyvolat růst nevole mezi řadovými vojáky, navíc v ekonomické krizi, kdy je v zemi nedostatek potravin a léků.

Situace je podle listu odlišná oproti období vlády Madurova předchůdce Huga Cháveze, který byl sám armádní důstojník a těšil se široké podpoře armády i obyvatel. Maduro, jenž býval řidičem městského autobusu a kariéru začal jako šéf odborů, udržuje podporu armády vysokými platy důstojníkům a spíše atmosférou strachu.

Nedělní výzva ke vzpouře vyhlášená skupinou rebelů pod velením kapitána Juana Caguaripana, který se o svržení Madura snaží už několik let, není první svého druhu. Ke vzpouře proti vládě vyzval letos v červnu také voják Oscar Pérez, který se s policejním vrtulníkem pokusil zaútočit na budovu nejvyššího soudu a ministerstva vnitra.

Protesty proti vládě ve Venezuele trvají od dubna. Při střetech s policií zemřelo nejmíň 120 lidí. Důvodem nespokojenosti je dlouhodobá politická a ekonomická krize. V zemi chybí základní potraviny a lidé odcházejí do zahraničí. V současnosti je podle odhadu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jen v Kolumbii asi 300 tisíc Venezuelanů, o azyl požádalo od začátku letošního roku ve světě asi 50 tisíc Venezuelanů.

Vydáno pod