Dcera zesnulého uzbeckého autoritářského exprezidenta Islama Karimova je ve vazbě. Po několika letech to přiznala uzbecká generální prokuratura. Gulnara Karimovová byla v roce 2015 usvědčena z vydírání a zpronevěry a je vyšetřována i v souvislosti s dalšími zločiny. V roce 2014 zmizela z očí veřejnosti poté, co se znelíbila rodině, kterou kritizovala.
Dcera zesnulého autoritáře Karimova je ve vazbě, přiznal po letech Uzbekistán
Podle úřadu generálního prokurátora byla Karimovová odsouzena v roce 2015 k pětiletému podmíněnému trestu, což může v Uzbekistánu znamenat domácí vězení. Soud ji tehdy shledal vinnou, že prostřednictvím vydírání a zpronevěry získala podíl v řadě firem. Karimovová byla rovněž usvědčena z daňových úniků.
V současnosti je rovněž vyšetřována pro obvinění z podvodu, porušení celních zákonů a z praní špinavých peněz a před zahájením soudního procesu je držena ve vazbě.
Prokuratura usiluje o zmrazení asi 1,5 miliardy dolarů aktiv Karimovové v různých zemích světa, včetně Švýcarska, Británie, Francie a Ruska. Jde prý například o hotovost a nemovitosti ve Švýcarsku a Londýně, vily v Saint Tropez a jinde ve Francii či letadlo na Maltě.
Sama Karimovová se k oznámení prokuratury nevyjádřila a uzbecké úřady nesdělily, kdo ji zastupuje. Vyhlášená kráska, nazývaná v Taškentu „uzbecká princezna“, byla kdysi mocnou podnikatelkou a dlouho byla považovaná za budoucí nástupkyni uzbeckého samovládce Islama Karimova.
Gulnara Karimovová v roce 2012
Později se ale dostala do konfliktu se svou rodinou a mocným šéfem uzbecké tajné služby Rustamem Inojatovem, když na sociálních sítích kritizovala uzbecké bezpečnostní složky a poměry ve vlastní rodině. Daňové orgány pak začaly vyšetřovat několik jejích firem a Karimovová se přestala objevovat na veřejnosti, přičemž bylo dlouho nejasné, na jakém místě se nachází.
„Jsem vystavena obrovskému psychologickému tlaku. Bijí mě. Na rukou mi můžete spočítat modřiny,“ prohlašovala v roce 2014 v dopise, který poslala přes prostředníka a došel až do redakce BBC.
„Je nemožné žít jako člověk, když jste sledováni kamerami, když jsou všude ozbrojení muži a když jste v depresi kvůli tomu, co jste viděli: speciální síly skákající na střechu, vaše věci zničené, rozbitá okna a dveře. A nejhorší ze všeho je pozorovat člověka se zavázanýma očima, jak ho vláčí po zemi,“ uvádělo se také v dopise.
Když se v roce 2016 konal pohřeb Islama Karimova, Gulnara na něm nebyla. Některá ruská média tehdy psala, že je již od roku 2013 v domácím vězení.
Ověřovat jakékoliv zprávy z Uzbekistánu je přitom obtížné. Karimov, který jej řídil od roku 1989, přeměnil tuto středoasijskou zemi v jeden z nejuzavřenějších států regionu. Snažil se vystupovat jako ochránce stability před islámským radikalismem, ale kritici ho odsuzovali jako despotu, nesnášejícího jakýkoli odpor.
Nový prezident prý prosazuje reformy a otevřenost
Nově zvolený uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev postupně upevňuje svou moc a zbavuje se soupeřů, uvedla v dubnu agentura Reuters. Spolu s Mirzijojevem spravovali surovinově bohatou nejlidnatější zemi střední Asie vicepremiér Rustam Azimov a šéf tajné policie Rustam Inojatov.
Azimov, který byl podle západních analytiků odpovědný za hospodářské reformy, se oproti očekávání nestal premiérem a byl zbaven i postu zástupce Uzbekistánu v radě guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Inojatov na svém postu zůstal, i když se údajně s Mirzijojevem pře o rychlost postupu ekonomické liberalizace.
Nový prezident podle Reuters prosazuje rychlejší hospodářské reformy a otevřenost vůči zahraničí. Podle západních diplomatů jsou s jeho jménem spojeny skutečné změny. Pokud by Uzbekistán opustil sovětský model státem řízené ekonomiky a přijal tržní reformy, mohlo by to přilákat víc investorů, soudí analytici.