Další střety v Caracasu. Venezuelská opozice jde do dvoudenní stávky

Venezuelská opozice vyhlásila na příští týden dvoudenní stávku namířenou proti vládě prezidenta Nicoláse Madura. Bude součástí protestů, které mají vedení země přimět ke zrušení voleb do nového Ústavodárného shromáždění. To má nahradit nynější parlament, který kontroluje opozice. Několikahodinové sobotní střety demonstrantů s národní gardou po sobě zanechaly zraněné. Od dubna už při protestech zemřelo asi sto lidí.

Stávka se má konat ve středu a ve čtvrtek. Opozice navíc na pondělí a pátek plánuje protestní pochody. „Venezuelský lid se nevzdává, je statečný, vystoupí na obranu demokracie a ústavy,“ prohlásil opoziční zákonodárce Simon Calzadilla.

Opozice již tento týden uskutečnila jednodenní stávku, během které byli zabiti nejméně tři lidé. Podle páteční zprávy venezuelské prokuratury si protivládní protesty, které vypukly na počátku dubna, vyžádaly již stovku obětí.

Opozice: Pokračujeme v boji

Násilnosti pokračovaly také v sobotu. Bezpečnostní síly v Caracasu s pomocí obrněných automobilů zablokovaly pochod několika tisíc lidí k Nejvyššímu soudu, který mají nyní pod kontrolou stoupenci Madurových socialistů. Následovaly několikahodinové potyčky, při kterých maskování mladíci házeli kameny a zápalné lahve na národní gardu, jež použila slzný plyn.

Na demonstraci byl zraněn i mladý houslista Wuilly Arteaga, který se stal jedním ze symbolů protestů, neboť uprostřed potyček hrával státní hymnu. „Ani střílení gumových projektilů nebo broků, ani rozbití mých houslí nás nezastaví, budeme v našem boji pokračovat. Ať se stane cokoliv, budeme dál bojovat za Venezuelu,“ vzkázal umělec.

Volby do Ústavodárného shromáždění jsou vypsány na 30. července. Odpůrci vlády se obávají, že prezident si chce touto cestou posílit moc a postupně v zemi nastolit diktaturu. Maduro je kvůli tomu terčem široké mezinárodní kritiky. Americký prezident Donald Trump Caracasu pohrozil ekonomickými sankcemi, pokud se Maduro pokusí přepsat ústavu.

  • Venezuela se už několik let zmítá v hluboké hospodářské krizi. Domácí ekonomika si s poklesem cen ropy, na níž je zcela závislá, nedokázala poradit a vládě chybí peníze na rozsáhlé sociální programy, kterými si v minulosti kupovala přízeň voličů. Podle průzkumů odmítá zřízení Ústavodárného shromáždění 70 procent Venezuelanů a 80 procent nesouhlasí s politikou socialistické vlády, která zemi přivedla na pokraj bídy a paralyzovala veřejný život.