Od sestřelení letadla MH17 nad východní Ukrajinou uplynuly tři roky. Oběti nově připomíná památník u amsterdamského mezinárodního letiště, odkud stroj malajsijských aerolinek s cílem v Kuala Lumpuru vzlétl. Rodiny obětí trápí i po takové době noční můry, konkrétní pachatele zatím nikdo nepotrestal.
Tři roky od tragédie MH17: Pozůstalé trápí noční můry, v Nizozemsku odhalili památník
V troskách stroje zahynulo 198 Nizozemců, ale i desítky Australanů, Malajsijců, spolu s Brity, Belgičany nebo Kanaďany.
„Přišel jsem o švagra a jeho přítelkyni. Pro některé lidi, kterých se to přímo netýká, se mohou zdát tři roky jako velmi dlouhá doba. Pro nás je ale samozřejmě krátká, protože v lidském životě je to nic. My budeme mít naši připomínku 17. července, kdy odhalíme náš památník. Na to se teď soustředíme,“ říká viceprezident Nadace MH17 Dennis Schouten.
Mezinárodní vyšetřování pěti zemí, které byly tragédií nejvíce zasaženy, loni v září uvedlo, že stroj sestřelila v Rusku vyrobená raketa BUK. Vypálená byla z území, které ovládali proruští povstalci. Dokument obsahoval také další podrobnosti incidentu – třeba, že raketa zasáhla přední část letadla, které se následně ještě ve vzduchu rozlomilo.
Podezřelých je kolem stovky. Vyšetřovatelé ale Moskvu nikdy přímo neobvinili z toho, že dotčený raketový systém BUK na místo dodala. Vyšetřovatelé nemají mnoho obrázků z cesty, kudy systém BUK opouštěl území Ukrajiny, protože k němu pravděpodobně došlo v nočních hodinách.
Podle telekomunikačních dat, jejich analýzy a dalších informací od proruských sil věří, že návěs jel přes Krasnyj Luč a Debalceve do Luhansku. Brzy ráno bylo natočeno video naloženého systému na nákladním voze v Luhansku. Už tam byly pouze tři rakety. Z Luhansku pak měl náklad zamířit zpět do Ruské federace.
Příbuzní věří v potrestání viníků
„Nezáleží na tom, jak dlouho vyšetřování bude trvat. Jde o to, aby byli stíhaní lidé, kteří byli zapojení do této tragédie, vypálili střelu a byli ve velení. Může to trvat další 4 roky nebo 10 let, ale nakonec spravedlnost zvítězí,“ je přesvědčen Schouten.
Na nizozemské Tilburské univerzitě psychiatři zkoumali stav 150 pozůstalých. Zjistili, že na rozdíl od rodin obětí autonehod trpí mnohem víc nedostatkem sebeuplatnění. „Tři roky poté pořád nevíme, co přesně se stalo. To je pro lidi velmi stresující. Mají noční můry, problémy se soustředěním, obtíže vykonávat svou normální práci, problémy pociťovat radost,“ konstatoval Peter van der Velden z Institutu viktimologie.
„Co víme například ze smrtelných automobilových nehod, tak rodinní příslušníci mohou vidět zemřelého člena rodiny během dne nebo několika dní. To je pro truchlící velmi důležité, aby mohli vidět a dotknout se osoby, která zemřela. V případu MH17 to bylo nemožné. Ne úplně pro všechny, ale téměř nemožné. Je to pro lidi velmi těžké, protože musíte někomu říct na shledanou, ale žádné tělo nezbylo. Je to velmi zvláštní a taky o to víc bolestivé,“ míní odborník.
Kriminální vyšetřování provádí na 55 detektivů. Ti přiznávají, že zkouší trpělivost pozůstalých, když pořád nemají žádné obžalované. Stěžují si, že od Ukrajinců dál přichází nové důkazy, například odposlechy.
- Víc než stovka vyšetřovatelů z pěti zemí kousek po kousku analyzovala celkem 1448 úlomků letadla, prověřila na 5 milionů internetových stránek, zkoumala na půl milionu videí a množství dat ze satelitů od USA a Evropské vesmírné agentury. Prověřili i odposlechy 35 tisíc rozhovorů.
Budou viníci souzeni v Nizozemí v nepřítomnosti?
Moskva závěry vyšetřovatelů odmítla jako zkreslené a politicky motivované a nechce dodat údaje z radaru. Ty, co předá, poslala bez manuálu k použití ruského softwaru. Zabere hodně času naučit se ho ovládat a nově překládat.
I když Rusko na půdě OSN vetovalo zřízení speciálního mezinárodního tribunálu pro potrestání viníků sestřelení MH17, nizozemské úřady oznámily, že na jejich dopadení trvají a chtějí, aby budoucí obžalovaní stanuli před nizozemskou spravedlností.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko následně přislíbil, že Ukrajina pomůže Nizozemsku, jak to jen půjde, aby zodpovědní (za tragédii) byli co nejrychleji odsouzeni.
Sběr důkazů dlouho komplikovaly boje
Boeing 777 společnosti Malaysian Airlines mířil 17. července 2014 z Amsterdamu do Kuala Lumpuru. Nizozemci náhle ztratili s letounem kontakt 50 kilometrů od rusko-ukrajinské hranice. Trosky se našly u východoukrajinské vesnice Hrabove, v pásmu ovládaném povstalci.
Separatisté předali vyšetřovatelům neporušené černé skříňky, ale sběr důkazů a trosek dlouho komplikovaly boje mezi rebely a ukrajinskou armádou.
Pozůstatky pasažérů musely být vyzvedávány postupně až do listopadu 2014. Na místo neštěstí dorazili jako první pozorovatelé OBSE, jejich pohyb ovšem omezovali separatisté. Později se přidalo přes 130 expertů malajsijského týmu.
Rusko tvrdí, že raketu vypálil někdo z území pod kontrolou Ukrajinců
Podle původní ruské teorie měla dopravní letoun zasáhnout raketa vypálená z ukrajinského bojového letounu. Ukrajinský bitevník Su-25 s pilotem Vološynem se prý na základnu vrátil bez raket a kolegům řekl, že cíl se „ocitl v nesprávnou dobu na nesprávném místě“.
To už Moskva netvrdí, stále ale opakuje, že raketa byla vystřelena z oblasti ovládané ukrajinskými silami. Ruské ministerstvo zahraničí se nechalo slyšet, že experti vyšetřující katastrofu umožnili Ukrajině vyrobit důkazy a zvrátit tak případ ve svůj prospěch.
Závěry vyšetřovatelů pak odmítá i ruský výrobce raket Almaz-Antey. Také podle něj byla raketa vystřelena z lokality ovládané ukrajinskou armádou. Nálezy vyšetřovatelů podle něj nepodporují technické důkazy.