Na čí jste straně? Ptají se západních vůdců aktivisté zdrcení smrtí čínského nobelisty

Události: Čína cenzuruje informace o mrtvém disidentovi (zdroj: ČT24)

Čínští i západní aktivisté odsoudili Peking za smrt vážně nemocného disidenta a laureáta Nobelovy ceny míru Lioua Siao-poa, který ve čtvrtek podlehl rakovině. Komunistická vláda mu neumožnila léčit se v zahraničí, čímž podle aktivistů nese zodpovědnost za jeho úmrtí. Případ je vnitřní záležitostí země, reagovala stroze čínská diplomacie.

Liou byl poprvé uvězněn po prodemokratickém protestu na ústředním pekingském náměstí v roce 1989. Nobelovu cenu získal v roce 2010, kdy si už ve vězení odpykával svůj čtvrtý a poslední trest.

Pěšák Západu, který brzy upadne v zapomnění, ozývá se z Číny

„Liou Siao-po byl odsouzený zločinec, který porušil čínské právo. Udělení Nobelovy ceny za mír takové osobě odporuje duchu tohoto ocenění a uráží jej,“ citovala agentura AFP mluvčího čínského ministerstva zahraničí. Čínský státní list Global Times zesnulého označil za pěšáka západního veřejného mínění, jehož odkaz brzy zapadne.

Liouova smrt vyvolala bezpočet reakcí na čínském internetu. Podle agentury Reuters však rychle zasáhli cenzoři, kteří například stáhli i hojně sdílený článek, který sice o disidentovi pojednával, ale neuváděl jeho jméno.

Disident trpěl rakovinou jater v konečném stadiu. Den po jeho smrti se zvedla nová vlna kritiky Pekingu. Lidé po celém světě vyjadřují soustrast jeho rodině a zároveň rozhořčení nad čínskými úřady, které jsou podle nich přímo zodpovědné za smrt předního odpůrce režimu.

„Mám jen jedno sdělení: čínská vláda brutálně zabila mého učitele a jednoho z nejopravdovějších a nejsvědomitějších Číňanů na světě. Chtěl bych se zeptat světových vůdců i všech lidí, na jaké jste straně?“ prohlásil čínský disident Wu-Er Kchaj-Si.

Je to obrovská tragédie, on jen bojoval za demokracii. Kvůli vládnímu tlaku a možnému mučení ale zemřel. Jsme z toho moc smutní.
Jang Wen-Čchen
tchajwanská studentka

Liou byl jako Havel, píše Člověk v tísni

„Jeden z nejvýznamnějších čínských hlasů volajících po dodržování základních práv vyzýval i přes neustálé represe k dialogu a k nenásilnému odporu vůči komunistickému režimu a potlačování základních svobod. Člověk v tísni udělil Liou Siao-poovi v roce 2008 cenu Homo Homini za významný přínos v oblasti lidských práv,“ uvedla organizace Člověk v tísni.

„Liou v mnohém připomíná Václava Havla – hodnotově založený intelektuál, spisovatel a básník, ale především člověk, který je na sebe ochoten převzít odpovědnost bez ohledu na rizika a dopady,“ říká ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.

Smrt disidenta oplakali v Hongkongu
Zdroj: Bobby Yip/Reuters

„Jeden z mála statečných, kteří jsou na tomto světě ochotni čelit zlu s obrovskou vůlí a odvahou. Člověk, kterému nejde o sebe, ale o budoucnost vlastní země a život jejích obyvatel. Proto se stal spoluautorem Charty 2008 a zaplatil za to svobodou a vlastně i svým životem,“ podotkl Pánek.

Před necelým týdnem navštívili laureáta Nobelovy ceny za mír západní lékaři, kteří potvrdili, že by byl schopen převozu k léčbě do zahraničí. Peking to ale kategoricky odmítl. Na současná ostrá slova reagoval obligátně – případ je podle něj čistě interní záležitostí Číny.

„Všichni experti z celé země, kteří ho viděli, tvrdili, že jeho stav je velice vážný. Nebyl v takovém stavu, aby dostal bypass vnitřní hrdelní nebo vrátnicové žíly a nemohl ani podstoupit ozařování,“ podotkl šéf onkologické kliniky při státní lékařské univerzitě Liou Jün-Pcheng.

Trump ani Merkelová se do Pekingu neopřeli

Své kondolence už poslali i světoví státníci. Upřímnou soustrast vyjádřili americký prezident Donald Trump či německá kancléřka Angela Merkelová. Přímé kritice na adresu svého tradičního obchodního a strategického partnera se ale vyhnuli.

Lítost vyjádřila i OSN. „Generální tajemník byl hluboce zarmoucen, když se dozvěděl, že nositel Nobelovy ceny pan Liou Siao-po zemřel. Vyjádřil upřímnou soustrast jeho rodině i přátelům,“ sdělil mluvčí generálního tajemníka Stephane Dujarric.

Do nemocnice v Šen-jangu byl Liou převezen v červnu z vězení, kde si od roku 2009 odpykával jedenáctiletý trest za podvracení státní moci. Navštěvovalo ho jen pár příbuzných a manželka, přední aktivistka, kterou poznal v 90. letech v pracovním táboře.

Vážné zdravotní potíže má i vdova

Norský Nobelův výbor nyní vyjádřil „hluboké obavy“ o osud vdovy. Před nečekanou diagnózou jejího chotě to byla právě ona, kdo podle přátel potřeboval naléhavěji pomoc: v roce 2014 u ní lékaři zjistili srdeční problémy.

Více než 150 rodinných přátel a příznivců napsalo otevřený dopis, v němž žádají o vydání Liouových pozůstatků a povolení veřejného pohřbu.

  • - Liou Siao-po se narodil 28. prosince 1955 ve městě Čchang-čchun na severozápadě Číny. V roce 1984 absolvoval magisterské studium literatury na univerzitě v Pekingu, na téže škole získal o čtyři roky později doktorát. Během studia pobýval na univerzitách v USA a Norsku.
  • - Sílící demokratizační hnutí v Číně na jaře 1989 donutilo Lioua vrátit se do vlasti, kde se zapojil do organizování několikatýdenních studentských protestů za větší demokratizaci země, které v červnu brutálně potlačila čínská armáda (zemřelo nejméně 1300 lidí). Poté byl zatčen a odsouzen k téměř dvouletému vězení.
  • - Po propuštění vyučoval na univerzitě literaturu, což mu ale bylo zanedlouho zakázáno. Kritika čínského systému vlády jedné strany vynesla Liouovi v letech 1996 až 1999 druhý pobyt ve vězení, tentokrát v převýchovném pracovním táboře. Tam se také oženil s názorově spřízněnou Liou Sia, další nepřehlédnutelnou postavou disidentského hnutí. Po propuštění nepřestal Liou poukazovat na zakázaná témata. Kritizoval třeba čínskou vládu za politiku vůči Tibetu v době, kdy touto čínskou autonomní oblastí zmítaly protičínské nepokoje.
  • - Nejvýznamnějším Liouovým počinem je sepsání Charty 08, v níž několik set čínských osobností navrhlo 19 opatření ke zlepšení lidských práv v Číně. Krátce před zveřejněním tohoto, na čínské poměry velmi odvážného dokumentu, který byl inspirován československou Chartou 77, byl Liou v prosinci 2008 ve svém bytě zatčen a 25. prosince 2009 odsouzen k 11 letům vězení.
  • - Za svou nebojácnost a nastolování palčivých témat obdržel v roce 2010 Nobelovu cenu za mír, kterou si ale nemohl v Oslu osobně převzít. Čína udělení ceny Liouovi několikrát kritizovala, označila to za politickou frašku, jež nevyjadřuje názor většiny světa. Čínská média také obvinila Západ, že oceněním aktivisty vnucuje Číně své hodnoty. Liou obdržel také několik dalších cen, včetně české ceny Homo Homini (2009), udělované nadací Člověk v tísni.
  • - Jeho žena je od té doby, co byla Liouovi udělena Nobelova cena, fakticky držena v domácím vězení a trpí depresí. Čína také následně zmrazila na šest let diplomatické vztahy s Norskem, v jehož metropoli Oslu se ceny udělují.