Pohřeb hodný velkého Evropana. Vše začalo dopoledne zcela mimořádnou akcí: státníci ze všech koutů přijíždí ke smutečnímu aktu - netradičně do sálu europarlamentu ve Štrasburku. Poté už rakev s ostaky putuje přes Ludwigshafen na loď, po Rýnu až do Špýru. V tamním chrámu se opět sejdou velká jména - některá už podruhé - aby se poklonila. Teprve pak přichází na řadu soukromý pohřeb v kruhu rodiny. Evropa i svět doprovázely Helmuta Kohla na věčnost jako málokterého politika.
Na lodi, v parlamentu i chrámu. Helmuta Kohla uctilo Německo a svět jako málokoho
Loučení s velkým kancléřem. V parlamentu, katedrále i na lodi (zdroj: ČT24)
Na prvním evropském smutečním obřadu, který začal po 11:00, politici Kohla ocenili jako giganta poválečné politiky, velkého Evropana nebo strůjce znovusjednocení Německa. Projevy pronesli například německá kancléřka Angela Merkelová nebo bývalý americký prezident Bill Clinton.
Smuteční akt za Helmuta Kohla
Podobně jako oni o Kohlovi hovořili i lidé v ulicích Ludwigshafenu, kam rakev s jeho tělem ze Štrasburku přepravil vrtulník. Smuteční kolonu, která městem projela po 15:00 hodině, lidé zdravili klidným potleskem. Někteří si posléze televizi Phoenix postěžovali, že kolona městem projela příliš rychle a oni tak neměli dostatek času k poslední pokloně.
Do německé vlajky zahalená rakev s ostatky Kohla pak dorazila ke břehu Rýna, kde už na ni čekala loď Mainz. Na katafalku na její palubě rakev doprovázená nejbližšími, včetně jeho manželky Maike Kohlové-Richterové, urazila asi pětikilometrovou cestu do Speyeru. Krátká plavba po Rýnu, který tvoří i část německo-francouzské hranice, byla především symbolická.
Rakev při přesunu k symbolické plavbě na lodi Mainz
Dlouholetý křesťanský demokrat je totiž považován za jednoho z politiků, kteří nejvíce přispěli ke sblížení obou zemí po druhé světové válce.
V císařském dómu ve Speyeru se v podvečer uskutečnila zádušní mše za účasti zhruba 1500 pozvaných hostů, mezi kterými byla i kancléřka Merkelová nebo spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Venku přímý přenos rekviem podle televize ARD sledovalo v nepříliš příznivém počasí zhruba 1000 až 1500 lidí.
Dokázal sjednotit zemi, u nejbližších neuspěl
Odkaz muže, který se zasloužil o znovusjednocení Německa, je paradoxně zastíněn rozpory a nevraživostí uvnitř jeho rodiny i mezi nejbližšími politickými spolupracovníky.
Vyostřené vztahy mezi Kohlovými syny a jejich nevlastní matkou jsou Němcům známé už dlouho – naplno propukly po smutné zprávě z poloviny června. Vzduchem znovu létala nařčení o majetnické ženě, která o třicet let staršího manžela izolovala od veřejnosti i nejbližších.
obrázek
Stejně teď oplácí starší Kohlův syn Walter – odmítl se zúčastnit odpoledního soukromého pohřbu v západoněmeckém Špýru. Nesouhlasí s tím, že Kohlovy ostatky budou místo rodinné hrobky v Ludwigshafenu uloženy ve Špýru. V rozhodování o podobě smutečních obřadů má hlavní slovo právě vdova Maike Kohlová-Richterová.
Ke Špýru měl Kohl vždy zvláštní vztah a jako kancléř do tamního císařského dómu pozval i řadu zahraničních státníků. V roce 1993 do něj zavítal i s tehdejším českým prezidentem Václavem Havlem.
obrázek
Helmut Kohl by se možná zařadil mezi méně známé německé státníky, nebýt příležitosti, která se mu naskytla v souvislosti s pádem komunismu ve střední a východní Evropě. Tehdy se mohla naplno uplatnit kancléřova silná stránka, jíž byla diplomacie založená na osobních vztazích s představiteli západních mocností a Ruska.
Tandem Kohl–Mitterrand měl například značnou zásluhu na oživení stagnujícího procesu evropské integrace. Přinejmenším stejně významné bylo pouto důvěry mezi kancléřem a sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem.
Počátkem listopadu 1989 padla Berlínská zeď – už koncem měsíce předložil Kohl parlamentu desetibodový plán sjednocení Německa. Jak se později svěřil, myslel si v té době, že spojení bude otázkou tří až čtyř let. Ve skutečnosti se tak stalo už 3. října 1990.
Kohl před volebním plakátem v roce 1975
Kohlovo působení v úřadu spolkového kancléře se uzavřelo po více než 16 letech, 27. října 1998. Jen pár dní poté odešel Kohl i z čela strany a byl jmenován jejím čestným předsedou.
Této funkce se ale v lednu 2000 zřekl kvůli skandálu s černými fondy, které si strana s jeho vědomím pořídila. Aféra s tajemnými sponzory nepříjemně poznamenala konec Kohlovy politické kariéry.
Bývalý předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) měl dlouhodobě zdravotní problémy. Na veřejnosti vystupoval v posledních letech již jen zřídka.
Helmut Kohl byl výrazným mužem – svou postavou i činy. Důkazem jsou superlativy, které po oznámení smrti na jeho adresu směřovali někdejší premiéři i prezidenti, včetně těch zámořských.
Byl to muž, kterého považuji za jednu z největších vůdčích osobností poválečné Evropy.