První srbskou vládu vedenou ženou schválil v Bělehradě výraznou většinou hlasů srbský parlament. Pro kabinet s premiérkou Anou Brnabičovou, která není členkou žádné politické strany, zvedlo ruku ve 250členné sněmovně 157 poslanců, proti jich bylo 55. Brnabičová je považována za prozápadní političku, podle mnohých je ale také loajální k současnému prezidentovi Aleksandaru Vučičovi.
Srbský parlament schválil vládu s vůbec první premiérkou v zemi
Dosavadní ministryně veřejné správy a místní samosprávy, 41letá Brnabičová, je vůbec první člen srbské vlády a nyní i první premiér, který se otevřeně přihlásil k homosexuální orientaci. I proto se návrh prezidenta Aleksandara Vučiče, aby se stala novou premiérkou, před dvěma týdny setkal s nesouhlasnou reakcí nejen v řadách nacionalistů, ale i ve vládní koalici. Vučičovi se ale postupně podařilo pro Brnabičovou získat dostatečnou podporu.
Brnabičová v parlamentu předestřela program svého budoucího týmu ve středu. Zdůraznila, že prioritou její vlády bude modernizace Srbska a vstup do Evropské unie. „Členství v EU je směr, kterým se budeme nadále ubírat,“ řekla. Mimo jiné také uvedla, že bude zastávat vyváženou zahraniční politiku udržováním dobrých vztahů s Ruskem, Čínou a USA.
Nová vláda se podle ní bude snažit zajistit růst ekonomiky o 3,5 procenta ročně a ochranu životního prostředí. Víc se hodlá zaměřit na obnovitelné zdroje. Rovněž plánuje rozsáhlou digitalizaci státní správy a reformu školství.
Aleksandar Vučić
Vučičův krok s prozápadně orientovanou Brnabičovou je považován za tah k uklidnění obav Západu z toho, že se Srbsko příliš přibližuje ke svému tradičnímu příteli Rusku, přestože si vytklo za cíl začlenit se do EU. Ačkoliv nová premiérka není členkou žádné strany, mnozí jsou přesvědčeni, že je k Vučičovi velmi loajální.
Při sestavování nové vlády ponechala Brnabičová ve funkcích mnoho ministrů z předchozího kabinetu, který vedl Vučić, než po vítězství v letošních volbách převzal post hlavy státu. Radost v západních metropolích rozhodně neudělalo to, že se ministrem obrany stal silně proruský politik Aleksandar Vulin, který je ostře kritický zejména vůči NATO.