Hongkong zažívá jedny z nejvyhrocenějších dnů za poslední roky. Někdejší britská kolonie před dvaceti lety přešla do rukou Číny. Právě ta jí slíbila velkou míru volnosti – mnozí aktivisté ale pozorují spíše opačný trend. Na oslavy přiletěl poprvé čínský prezident. Jedni ho vítají ovacemi, druzí pískotem.
Cesta na ostrov neklidu. Výročí „čínského“ Hongkongu doprovodí oslavy i protesty
Hongkong si připomíná 20 od návratu pod Čínu
Jedna země, dva systémy – heslo, se kterým Čína před dvaceti lety přislíbila výjimečný status Hongkongu. Sedmimilionové město ho formálně skutečně má: ekonomicky razí čistý kapitalismus, centrálně plánovaný dohled Pekingu na něj prakticky nedohlédne. Ústava zaručuje Hongkongu i vlastní samosprávu – ta se kontinentální Číně dle zákonů zodpovídá jen v mezinárodních a bezpečnostních otázkách.
A stejný slogan zopakoval čínský prezident i po příletu do Hongkongu. Před davy příznivců s čínskými a hongkongskými vlajkami mluvil o silných vztazích: „V minulých 20 letech měl Hongkong vždy silnou podporu Pekingu,“ řekl Si, podle něhož mají obyvatelé města vzhlížet k budoucnosti a zajistit, že systém „jedné země, dvou systému“ bude nadále fungovat.
Hongkong si připomíná 20 od návratu pod Čínu
O několik kilometrů dál už se ale scházeli lidé, kteří si podobná slova čtou jinak – a nepříliš pozitivně. Silné hnutí převážně mladých lidí má současný stav za pouhé kulisy skutečné demokracie.
V předvečer příletu byl na jednom z menších protestů zadržen jeden z lídrů tzv. deštníkové revoluce z roku 2014. Joshua Wong je pod drobnohledem policie dlouhodobě - už jednou mu soudy uložily 80 hodin veřejně prospěšných prací.
Policie v předvečer příletu zadržela jednoho ze studentských lídrů
Díky své popularitě se ale dostal jako jeden z nejmladších do hongkongské Legislativní rady. Jeho nejbližší kolega Nathan Law udržuje kontakty s českými přáteli. Jeho nedávný dopis adresovaný právě do Česka zaznamenala i hongkongská média.
Odpůrci Pekingu slibují, že o sobě dají vědět všude, kde se prezident bude pohybovat. Úřady však v Hongkongu zavedly tvrdá bezpečnostní opatření. I kvůli tomu, aby střet idejí nepřerostl v otevřené potyčky. Ve městě se totiž schází také nemalá část pročínského tábora.
Hongkong si připomíná 20 od návratu pod Čínu
Hongkong si připomíná 20 od návratu pod Čínu
Hlavní dopravní tepny i úřední budovy lemují červené pásy čínských vlajek, v obchodní čtvrti WanČaj zase vyrostly těžkotonážní barikády. Důvod je jediný – právě v místním veletržním centru se koná hlavní program oslav. Město při oslavách střeží kolem 11 tisíc policistů, tedy třetina veškerého sboru Hongkongu.
Strážníci například nemají dopustit, aby kritické transparenty „kazily výhled“ návštěvě z Pekingu – jak uvádějí místní média. Naopak zábrany a barikády měly chránit pomník královny Viktorie v centru města. Po protestech ale byly ještě před příletem prezidenta odstraněny.
Hongkong si připomíná 20 od návratu pod Čínu
S veřejností se přitom Si potká v Hongkongu jen minimálně. Ještě během čtvrtka má povečeřet se zástupci města včetně současné správkyně Carrie Lamové, která má k Pekingu blízko.
- V roce 1984 bylo podepsáno „Čínsko-britské společné prohlášení“, v němž se Peking zavázal, že podle zásady „jedna země, dva systémy“ nebude v Hongkongu praktikovat čínský hospodářský systém a že současný kapitalistický systém a životní styl zůstane nezměněn po dobu 50 let, tedy až do roku 2047.
- Smlouva vešla v platnost po půlnoci 1. července 1997, když poslední britský guvernér Chris Patten odplul na Královské jachtě Britannia.
Delegace z Pekingu má zavítat také na čínskou základnu nedaleko města, hlavní ceremoniál pak v pátek večer bude hostit hongkongské veletržní centrum. Z města odcestuje v sobotu, tedy ve stejný den, kdy se v ulicích očekává početný pochod jeho odpůrců.
- Zvláštní správní oblast Čínské lidové republiky Hongkong, jak zní současný oficiální název území, leží na rozloze 1106 km2.
- Žije zde přes sedm milionů obyvatel, jde o jednu z nejhustěji obydlených částí světa, s hustotou 6295 lidí na km2.
- Hongkong si i pod čínskou správou uchoval jednu z nejliberálnějších ekonomik světa a stále patří mezi hlavní světová centra obchodu a financí. Jeho přístav je jedním z nejvytíženějších na světě.
Aktivisté překryli symboly čínské nadvlády
Jindy zářící momument už před několika dny překrylo černé sukno. I tím dávají odpůrci Číny najevo svou nevoli vůči nadvládě. Květ bauhínie je sice symbolem Hongkongu už přes 50 let, ale konkrétně tuto zlatou sochu darovala Hongkongu v roce 1997 Čína.
Černé sukno na soše v centru Hongkongu
Monument stojí před kongresovým palácem, kde se toho roku odehrál předávací ceremoniál. „Jsme pevně přesvědčeni, že režim nerespektující základní lidská práva nemůže být legitimní,“ řekl podle agentury AFP aktivista Joseph Cheng. Černá sukna s kritickými nápisy se na soše objevily i v předvečer návštěvy prezidenta.
Kritické nápisy na zlaté soše upomínající k výročí
Hongkong, v překladu z kantonštiny Vonný přístav, se dostal pod britskou nadvládu již v roce 1842 po prohrané první opiové válce. Po druhé opiové válce připadl Británii i poloostrov Kowloon, který je zároveň městskou částí Hongkongu.
Podle dohod měla Británie tyto oblasti spravovat 99 let. Po uplynutí této doby v roce 1997 předala Velká Británie Hongkong Číně, a město se tak stalo zvláštní administrativní zónou Čínské lidové republiky se značnou autonomií. Čína se zároveň zavázala, že současný kapitalistický systém zůstane ve městě v nezměněné podobě padesát let, tedy do roku 2047.
Peking postupně posiluje kontrolu nad hongkongským územím, ačkoli slíbil zachovat jeho svobody a vysokou míru autonomie. V roce 2014 vyhnalo nejprve studenty do ulic omezení volebního práva.
Ti žádali, aby si v roce 2017 mohli svého správce vybrat svobodně, což Čína i k ní loajální hongkongský správce Leung Čchun-jing odmítli. Následně statisíce lidí na týdny obsadily ulice Hongkongu a několikrát se střetly s čínskou policií. Symbolem protestů se stal žlutý deštník.