Další šance na sjednocení Kypru? Rozdělené národy k tomu už nakročily

Horizont ČT24: Snahy o znovusjednocení Kypru (zdroj: ČT24)

Ve středu se v Ženevě sejdou zástupci kyperských Řeků a Turků a pokusí se najít cestu ke znovusjednocení země. Ostrov rozděluje zelená linie už víc než 40 let a o své domovy kvůli tomu přišly desítky tisíc lidí. Většina se jich chce vrátit a čeká na průlomovou dohodu.

Víc než čtyřicet let byl kostel Maronitské katolické církve ve vesnici Agia Marina zdevastovaný a zavřený. Díky rekonstrukci financované z peněz Evropské unie se tam lidé poprvé sešli k bohoslužbě. Je to jeden z příslibů, že národy na rozděleném ostrově chtějí najít cestu ke smíření.

„Vláda kyperských Turků chtěla opravit mešitu. Řekl jsem jí, že tu máme také kostel, který není v dobrém stavu, a že ho chceme také opravit. Souhlasila s tím,“ říká předseda sdružení v Agia Marina Mehmet Hoca.

obrázek
Zdroj: ČT24

Krátce po získání nezávislosti na Británii se na Kypru rozhořel etnický konflikt, který v roce 1974 přerostl v ozbrojený puč. Místní Řekové se chtěli spojit s helénskou republikou a Ankara tam na pomoc místním Turkům poslala armádu.

Oba znepřátelené národy od sebe oddělila demarkační linie hlídaná vojáky OSN, která přeťala středomořský ostrov od břehu ke břehu.

Za ní, v severní turecké části, se ocitla také vesnice Agia Marina. Její obyvatelé, většinoví katoličtí Maronité, utekli před boji na řecký jih. Ostatní do Nikósie. Na místě jejich domovů si postavila základnu turecká armáda.

Rozdělení Kypru
Zdroj: Wikipedia.org/Google.maps/ČT24

„Vzpomínám si, že když bylo bombardování za války, všichni jsme se schovali v tomto kostele. Ten obraz se mi vybavil, když jsem teď byla uvnitř,“ říká bývalá obyvatelka vesnice Maria Ammanuelová.

Turečtí vojáci jsou ve vesnici dodnes, bývalí obyvatelé ji můžou navštívit jen na povolení severokyperské vlády, a to na určitou dobu a za přísných bezpečnostních podmínek. Před třemi měsíci jim ale slíbila, že se armáda brzy stáhne a lidé si můžou požádat o svůj majetek.

„Je to výsledek společné práce Maronitů a kyperských Turků z této vesnice. Společně jsme za to lobbovali a bojovali. Tohle je unikátní příklad budování mírového procesu na Kypru,“ tvrdí Mete Hatay z kyperského centra Ústavu pro mírový výzkum v Oslu.

Mírový proces má vyústit ve znovusjednocení ostrova a vytvoření federace. Několikrát ale už uvízl na mrtvém bodě. Jeho hlavní překážkou je právě stažení 35 tisíc tureckých vojáků. Zatímco kyperští Turci je považují za ochránce svých menšinových práv, většinoví Řekové v nich vidí hrozbu a trvají na jejich odchodu. 

Vydáno pod