Jižní Korea: Minulá vláda s protiraketovým štítem spěchala, nová ho pozastavila

Jižní Korea uprostřed souboje velmocí (zdroj: ČT24)

Jižní Korea zmrazí zprovoznění zbývajících částí kontroverzního amerického protiraketového štítu THAAD, dokud se nevyhodnotí dopad zařízení na životní prostředí. Prověrku nařídil nově zvolený liberální prezident Mun Če-in. Proti štítu dlouhodobě protestuje Rusko a Čína, která kvůli němu trestá jihokorejské firmy.

Základ amerického protiraketového štítu stojí v oblasti Songdžu na jihu Korejského poloostrova. Po protestech ho vláda přesunula na soukromý pozemek dál od lidských obydlí. Místní obyvatelé se obávají, že záření bude mít škodlivý vliv na zdraví i úrodu.

„Žijeme tady, jde o naše děti a rodiče. Následky elektromagnetického záření a hluku z radaru nebyly důkladně prozkoumány,“ říká jedna z obyvatelek Songdžu a účastnice protestu proti systému THAAD. 

Štít pokryje většinu území včetně základen, na nichž je 28 tisíc amerických vojáků. Neochrání ale Soul, který leží tak blízko, že by Pchjongjangu ke zničení stačily daleko jednodušší zbraně. V hlavním městě se na obranu dívají s větším pochopením, ale vadí jim, že minulá vláda rozhodla narychlo a bez konzultací.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Jsem pro THAAD, týká se národní bezpečnosti. Ale rozhodovací proces byl špatný. Vláda se měla ptát lidí na názor,“ myslí si jeden z obyvatel Soulu. „Jsem rozpolcená. Obávám se, že se napětí vyhrotí, ale na druhé straně KLDR odpaluje rakety. Potřebujeme se bránit,“ dodává další obyvatelka. 

Nový prezident je vstřícnější ke KLDR i k Číně

Předchozí vláda si pospíšila s rozmisťováním těsně před květnovými volbami. Ta nová, která je nakloněná víc doleva, ho hned pozastavila. Dvě odpalovací zařízení zůstanou na místě, ale do provozu vejdou možná až za rok.

O dalších čtyřech Soul údajně nebyl informován, a proto je odmítá nasadit. „Musíme přijmout nezbytná opatření, abychom zajistili demokratický a transparentní proces,“ uvedl ředitel Národního bezpečnostního úřadu Čung Eui-jong.  

Podle analytiků to souvisí s celkovou koncepcí nového prezidenta, který je zastáncem vstřícnějšího přístupu jak k Severu, tak k Číně - hlavnímu odpůrci amerických raket na Korejském poloostrově.

„Ačkoliv spojenectví mezi Amerikou a Jižní Koreou je stále pevné, prezident Mun bude chtít posílit dialog s Čínou a obnovit dialog s KLDR. To může přinést napětí ve vztazích s USA,“ domnívá se profesor Čchoi Joung-il z Kyung Hee Cyber University.

Čína trestá podnikatele, Rusko nasazuje rakety

Peking trestá jihokorejské podnikatele: například společnost Lotte, která štítu poskytla pozemek, nestíhá sčítat ztráty. Rusko se zase chystá nasadit rakety na Kurilských ostrovech, které si nárokuje i Japonsko. „Čína a Rusko mají společné zájmy. Budeme úzce spolupracovat a odporovat rozmístění amerického protiraketového systému v Jižní Koreji,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing. 

Společná obrana bude jedním z témat, o kterých promluví jihokorejský prezident během návštěvy Washingtonu na konci června. Donald Trump bude vůbec první hlava státu, se kterou se Mun Če-in setká.

Protiraketový systém už vzbuzuje zájem Severokorejců. Na jihu byl objeven zřícený dron s fotoaparátem se snímky radaru a protiraketových baterií. Drony jsou relativně novým přírůstkem severokorejského arzenálu, sice nevalné kvality, ale přesto znamenají hrozbu.

Podle zprávy OSN má Pchjongjang asi tři stovky různých typů, od výzvědných po bitevní. Ty, které Jihokorejci zadrželi, byly pořízené přes čínské společnosti a obsahovaly součástky z Číny, Japonska, Ameriky a České republiky.