Od pařížské radnice přes Eiffelovu věž až po Emipre State Building v New Yorku – významné budovy v noci svítily zeleně v rámci protestu proti rozhodnutí amerického prezidenta odstoupit od klimatické dohody. Podle ekologů to dohodu nezničí – velké americké podniky stejně budou závazky dodržovat.
PODÍVEJTE SE: Zelený protest proti Trumpovi – a za budoucnost Země
Zatímco státníci z celého světa vyjádřili nad Trumpovým rozhodnutím zklamání a mluví o chybě, řada starostů a dalších místních lídrů nechala osvítit klíčové domy zeleně, aby vyjádřili podporu snahám chránit životní prostředí.
„Světe, Empire State za tebou stojí. New York svítí zeleně za naši planetu, naše zdraví a budoucnost našich dětí,“ uvedl guvernér New Yorku Andrew Cuomo.
Pařížskou dohodu o klimatu v roce 2015 podepsalo 195 zemí. Jejím cílem je omezení emisí skleníkových plynů, aby se zvyšování světové teploty udrželo výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období.
GALERIE
Zelený protest proti odstoupení USA z klimatické dohody
Dohodu nepodepsalo jen minimum států jako Sýrie či Nikaragua. Americký prezident označil dohodu za nespravedlivou pro USA a chce vyjednat lepší podmínky. Volající lídry prý ujistil o tom, že USA hodlají podnikat „masivní aktivity“ v ochraně životního prostředí a že i nadále ctí závazek transatlantického spojenectví.
Podle nejhoršího možného scénáře by Trumpův krok mohl ke stoupajícím globálním teplotám přidat ještě další 0,3 stupně Celsia, řekl představitel Světové meteorologické organizace (WMO) Deon Terblanche, který působí jako šéf oddělení pro výzkum atmosféry a životního prostředí WMO.
Politiku amerického prezidenta je podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Centra výzkumu globální změny CzechGlobe při Akademii věd ČR třeba brát optikou tamního politického systému.
Američané podle něj na jednu stranu berou klimatickou dohodu jako něco, co jim zasahuje do základních práv a svobod. „Ale současně tam existuje velmi silné korporátní přesvědčení mezi velkými společnostmi, že se změnou klimatu se musí něco dělat,“ řekl Trnka.
Samotný ředitel CzechGlobe Michal V. Marek ale situaci označil za tragédii. Největším neštěstím by podle něj bylo, kdyby se změny amerického přístupu chytly některé české politické strany, a blokovaly tak ratifikaci dohody v českém parlamentu.
„Věřím, že Evropa je silná, Trumpovo rozhodnutí proces nezabrzdí. Rozjíždějí se nové technologické postupy, a jestli to Američané zaspí, tak jsou to pitomci,“ dodal Marek.
Podle Pavla Kindlmanna z Přírodovědecké fakulty UK jde o velké neštěstí pro svět. „Rozhodnutí je krátkozraké, protože na to Amerika sama doplatí, až bude eliminovat škody,“ řekl.
Pevně věří tomu, že Trumpův krok nebude mít dopad na českou politickou scénu. I v Americe podle něj může vzniknout hnutí odporu, které se proti Trumpovu rozhodnutí postaví.