Venezuelský prezident Nicolas Maduro chce vypsat referendum, ve kterém by lidé rozhodli o případném svolání ústavodárného shromáždění, jež by mohlo přepsat základní zákon země. Reaguje tak na stále trvající protesty, které si už vyžádaly 61 mrtvých a přes tisíc zraněných.
Obětí krvavých protestů přibývá, Maduro slibuje referendum o změně ústavy
Venezuelský prezident chce referendum o změnách ústavy (zdroj: ČT24)
„Měl bych to říci jednoznačně: nová ústava projde poradním referendem, takže to budou lidé, kteří řeknou, jestli souhlasí, či ne s novou, posílenou ústavou,“ řekl Maduro ve státní televizi. Reagoval tím na sílící kritku nejen opozice, ale i některých socialistických spolustraníků, že přepsání ústavy bez souhlasu parlamentu či lidí bude nedemokratické.
Prezident rovněž vyzval svou manželku a další socialistické předáky k účasti v pětisethlavém shromáždění, jehož obsazení bude mít vládní strana patrně zcela pod kontrolou. Muž číslo dvě v hierarchii socialistů Diosdado Cabello již oznámil, že se vzdá poslaneckého mandátu, aby se mohl ucházet o členství v ústavodárném shromáždění.
Iberoamerikanista: jak bude ústavodárné shromáždění vypadat, je nejasné (zdroj: ČT24)
Stále nespokojenější kritici vyčítají Madurovi nejen potlačování demokratické opozice, ale i bídnou ekonomickou situaci. Chybí základní léky a ceny raketově stoupají. Opozice se navíc obává, že si chce prezident změnou ústavy pojistit moc a vyhnout se předpokládané porážce v prezidentských volbách plánovaných na příští rok. Madurovo počínání ostře odsuzují i okolní latinskoamerické země či Spojené státy.
Myslím, že jediné úsilí, které Maduro vyvíjí, je paralyzovat opozici, která v ulicích vystupuje už dva měsíce velmi ostře proti režimu. Část opozice je velmi radikální, Maduro se ji snaží rozdělit, ale zatím se mu to nepovedlo. Naděje na svržení Madura jsou ale minimální, dokud ho bude podporovat armáda, policie a bojůvky vytvořené Chávezem.
Hlavní město Caracas se za víc než dva měsíce od prvních střetů změnilo k nepoznání - pouliční barikády se staly běžnou součástí života. Na ulicích se běžně střílí.
GALERIE
Pouliční válka v Caracasu
Zatím poslední obětí je sedmatřicetiletý kontroverzního soudce Nelson Moncada. Podle úřadů byl zabit ve chvíli, kdy se snažil projít ulicí, kterou protestující v jedné z čtvrtí hlavního města zablokovali barikádou.
Zatím není jasné, zda střelec mířil přímo na něj nebo šlo o náhodný zásah. „Nevyloučili jsme možnost atentátu, který provedl vrah najatý pravicovými teroristy, aby mohli nadále vytvářet a šířit teror,“ podotkl ministr vnitra, spravedlnosti a míru Nestor Reverol.
Okolnosti smrti úřady teprve začínají vyšetřovat, některá venezuelská média ale zdůrazňují skutečnost, že Moncada soudil sledovaný sporný případ smrti jednoho z oponentů prezidenta zastřelených při předchozí vlně protestů v roce 2014.
Od začátku protestů už byly zadrženy stovky demonstrantů, většinu z šesti desítek obětí pak tvoří právě oni. Mezi mrtvými jsou ale i policisté a další veřejní činitelé. V souvislosti s účastí na zásazích pak byly vydány zatykače i na 35 příslušníků bezpečnostních složek.
„Vyzýváme bezpečnostní orgány, policii a armádu, aby dodržovali své poslání při ochraně lidských práv - a aby se účastnili veřejných setkání a pokojných demonstrací,“ zdůraznil ombudsman Tarek William Saab.
Současné nepokoje jsou co do počtu obětí už horší než v roce 2014. Tehdy při několikaměsíčních protestech proti Madurovi přišlo o život 43 lidí.