V 83 letech zemřel bývalý panamský diktátor Manuel Noriega. Před dvěma měsíci podstoupil operaci kvůli nádoru na mozku, začal ale krvácet a upadl do kómatu. Jako vrchní velitel armády ovládal Panamu v 80. letech. Kvůli napojení na drogové kartely upadl v nemilost USA, jež ho během invaze v roce 1989 svrhly. Dříve přitom působil jako informátor CIA.
Zemřel panamský diktátor Noriega. Bývalého informátora CIA zastavila až americká invaze
Horizont ČT24: Příběh Manuela Noriegy (zdroj: ČT24)
Exdiktátor byl od března v kritickém stavu. Kvůli operaci byl dočasně propuštěn z vězení, kde si odpykával dvacetiletý trest, mimo jiné za vraždy politických oponentů v 80. letech.
Noriega se v polovině 60. let školil v oboru tajných služeb i v USA. Za šéfa zpravodajských služeb Panamy si ho vybral v roce 1968 Omar Torrijos poté, co svrhl vojenským převratem prezidenta Arnulfa Ariase.
Manuel Noriega
Noriega pak CIA údajně dodával informace mimo jiné o kubánském vůdci Fidelu Castrovi a byl jejím kontaktem pro Salvador a Nikaraguu, kde USA tajně vyzbrojovaly tamní ultrapravicové protivládní jednotky. V 80. letech byl Noriega určitou dobu placen CIA i za to, že jí pomáhal v boji proti pašerákům drog v Kolumbii.
Nepsaný vládce
V roce 1983 se stal vrchním velitelem armády a de facto tak ovládal zemi, i když formálně se vystřídalo ve funkci prezidenta několik lidí.
V únoru 1988, kdy byl Noriega v USA obžalován z účasti na obchodu s drogami a praní špinavých peněz, se panamský prezident Eric Arturo Delvall pokusil na nátlak USA zbavit Noriegu funkce vrchního velitele ozbrojených sil. Armádní velitelé se ale postavili proti a parlament prezidenta sesadil.
GALERIE
Noriega
V květnu 1989 se konaly v Panamě prezidentské a parlamentní volby, jejichž výsledky ale vláda anulovala, Noriega vytvořil vlastní parlament a sám se prohlásil hlavou státu. V září 1989 přerušily USA s Panamou diplomatické styky a oznámily zpřísnění finančního embarga, které zavedly v dubnu 1988.
V listopadu byl Noriega zvolen předsedou parlamentu, který 15. prosince schválil rezoluci oznamující, že Panama je s USA ve válečném stavu.
Invaze: Bush argumentoval ochranou amerických občanů
Vojenskou invazi s názvem „Just Cause“, která si vyžádala životy až 5000 civilistů a asi dvou stovek vojáků, zdůvodnila americká vláda tehdejšího prezidenta George Bushe nutností chránit životy amerických občanů v Panamě (tehdy jich tam žilo asi 35 tisíc), snahou nastolit v zemi demokracii a zásahem proti obchodu s drogami.
Obyvatelé Panamy vítají americké vojáky koncem roku 1989
Jako další důvod operace americká vláda uvedla, že je ohrožena neutralita Panamského průplavu, který měly USA tehdy ve správě. Postavení garanta neutrality získaly Spojené státy smlouvou Carter-Torrijos z roku 1977 a mají ho zaručeno i po roce 2000, kdy přešel průplav pod plnou správu Panamy.
Americké jednotky vpadly do Panamy 20. prosince 1989, přičemž vybombardovaly čtvrť v hlavním městě, kde sídlil generální štáb. Noriega ale uprchl a několik dnů se skrýval na vatikánské diplomatické misi v Panamě, než se 4. ledna sám vydal Američanům.
Prezentoval se jako velký nacionalista, zároveň spolupracoval se CIA, ale také s drogovými kartely. Byl to muž mnoha tváří. Jeho vliv v posledních třiceti letech byl naprosto nulový.
Z vězení do vězení
V roce 1992 byl v USA odsouzen ke 40 letům vězení za obchod s drogami, vydírání a praní špinavých peněz. Trest si v USA odpykával do roku 2010. Pak byl vydán k soudu do Francie a odtud následně do Panamy, kde rovněž skončil ve vězení.
Před třemi lety soudce v Los Angeles zamítl Noriegovu žalobu proti americké společnosti Activision Blizzard kvůli tomu, jak ho zpodobnila ve své počítačové hře Call of Duty: Black Ops II. U soudu si stěžoval, že ho tvůrci hry vylíčili jako „pachatele řady fiktivních, hnusných zločinů“.