Americký odvolací soud ve čtvrtek potvrdil pozastavení platnosti dekretu, kterým prezident Donald Trump dočasně zakázal vstup do USA obyvatelům šesti muslimských zemí. Soud není přesvědčen, že by Trumpův výnos měl význam pro zvýšení bezpečnosti Američanů – právě tak ho zdůvodňoval Bílý dům. Podle soudu je zřejmé, že zákaz je neústavní, uvedla agentura Reuters.
Odvolací soud se znovu postavil proti Trumpovi. Imigrační dekret zůstává neplatný
Prezident Trump vydal podobný dekret už v lednu, jenže ho soudy po žalobách zastavily. Trump pak přišel v březnu s upraveným exekutivním příkazem, i ten ale soudy po sérii žalob pozastavily.
Právní zástupci Bílého domu proti tomu podali odvolání, které ve čtvrtek federální soud v Richmondu zamítl poměrem hlasů deset ku třem. Virginský federální soud je prvním, který se k odvolání proti pozastavení platnosti dekretu vyjádřil.
„Kongres dal prezidentovi široké pravomoci odepřít vstup cizincům, ale tato moc není neomezená. Nelze ji ponechat bez kontroly, když ji prezident, jako v tomto případě, vykonává prostřednictvím výnosu, který může způsobit nevratné škody jedincům napříč celou touto zemí,“ uvedl ve zdůvodnění rozsudku předseda soudního senátu Roger Gregory.
Podle soudu je dekret neústavní, rozlišuje přistěhovalce podle víry
Dekret, který Trump podepsal 6. března, na tři měsíce pozastavuje vydávání nových víz občanům Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie s tím, že dříve vydaná víza zůstávají v platnosti.
Jenomže Federální soud na Havaji ho zablokoval jen pár hodin předtím, než měl vstoupit v platnost. Soudce odmítl tvrzení vlády, že účelem zákazu vstupu obyvatel šesti zemí do USA je posílení národní bezpečnosti, a nikoli diskriminace. Argumenty vlády označil za „nelogické“ a poukázal na „zásadní a nepopiratelné důkazy náboženské předpojatosti“.
Dekret je podle prokuratury diskriminační, stejně jako Trumpovo lednové nařízení. Rozlišuje přistěhovalce podle víry, a není proto v souladu s ústavou.
Trump chce věc dotáhnout až před nejvyšší soud
Prezident Trump pohrozil, že případ dotáhne až k nejvyššímu soudu. Jenomže Kryštof Kozák, vedoucí katedry severoamerických studií na IMS FSV UK, ve vysílání ČT24 upozorňoval, že to ale z právního hlediska udělat nemůže.
„Pouze pokud se nejvyšší soud sám rozhodne, že se touto problematikou chce zabývat, tak vydá rozhodnutí. Nejvyšší soud nemusí udělat vůbec nic. Pokud nebude chtít, nemusí se tím případem vůbec zabývat, a skončí to na úrovni odvolacího federálního soudu,“ vysvětlil Kozák.
Proti verdiktu se vedle Trumpa ohradilo i americké ministerstvo spravedlnosti, které přislíbilo nařízení i v budoucnu hájit před soudem. V prohlášení také poznamenalo, že dekret spadá do prezidentovy kompetence chránit bezpečnost země.