Více než 31 milionů lidí opustilo loni kvůli válce, násilnostem či přírodním katastrofám své domovy, zůstalo ale nadále ve své vlastní zemi. Vyplývá to ze zprávy Norské rady pro uprchlíky (NRC) a Střediska pro monitoring vnitřně vysídlených osob (IDMC). Oproti roku předcházejícímu je číslo takzvaných vnitřně vysídlených o 3,3 milionu vyšší.
V roce 2016 přibyl každou vteřinou jeden uprchlík ve vlastní zemi
Pozornost světa se podle organizací, které zprávu každoročně sestavují, upírá k lidem, kteří prchají mimo hranice svých zemí. Osudy těch, již musejí opustit své domovy, útočiště ale naleznou na jiném místě své vlasti, jsou často ze strany mezinárodního společenství neprávem opomíjeny.
Přitom každou vteřinou loni přibyl jeden člověk, který se v důsledku přírodních pohrom či válek stal uprchlíkem ve vlastní zemi. Vnitřní vysídlení se loni podle Norské rady pro uprchlíky dotklo 125 zemí světa.
Země s největším počtem vysídlených osob kvůli konfliktům a násilí (za rok 2016)
Před ozbrojenými konflikty a násilím loni v rámci své země uteklo podle zprávy 6,9 milionu lidí, 24,2 milionu prchlo před řáděním živlů. Nejvíce vnitřně vysídlených přitom organizace napočítaly v subsaharské Africe, která tak předstihla Blízký východ.
Nejvíce uprchlíků, kteří nepřekročili hranici, bylo loni v Konžské demokratické republice. Zpráva organizací situaci v této středoafrické zemi označuje za „přehlíženou uprchlickou krizi“. Až po Kongu následovaly Sýrie, Irák a Afghánistán, které se potýkají s dlouhodobými válečnými konflikty s mezinárodní účastí. V první desítce se umístila také Nigérie, kde řádí islamističtí radikálové z Boko Haram, občanskými válkami zmítané země Jemen a Jižní Súdan, ale například i Indie.
Vnitřním uprchlíkem se lidé stávají například i kvůli drogové kriminalitě a řádění ozbrojených band. Nejčastěji se to i loni týkalo Salvadoru a Mexika.
Za posledních pět let se uprchlíkem ve vlastní zemi stalo kvůli řádění živlů či ozbrojenců více než 158 milionů lidí.