Terorista Šakal dostal potřetí doživotí. Za zabití dvou lidí v Paříži

Už třetí doživotní trest dostal terorista známý pod přezdívkami Carlos či Šakal. Venezuelan Ilyich Ramírez Sánchez byl tentokrát souzen kvůli atentátu v Paříži, který se uskutečnil před 43 lety. Předchozí dva doživotní tresty si odpykává ve Francii.

Carlos byl v nynějším procesu obžalován ze zabití dvou lidí a zranění dalších 34 osob při atentátu v centru Paříže v roce 1974. Nyní sedmašedesátiletý terorista proces označoval za absurdní, protože se zabýval činem starým 42 let.

V roce 1979 se Sánchez v rozhovoru v arabských médiích přiznal, že granát hodil - po svém dopadení v roce 1994 ale čin popřel. Carlosova obhájkyně se snažila procesu zabránit tvrzením, že projednávání případu po tak dlouhé době s již odsouzenou osobou nemá význam. Justice ale s odvoláním na teroristickou povahu útoku její argumenty a žádost zamítla.

Carlos, jenž byl téměř dvacet let nejhledanějším teroristou světa, odmítá, že by byl terorista, a označuje se za „revolucionáře z povolání“.

Carlos Šakal
Zdroj: ČT24

První doživotní trest dostal terorista za trojnásobnou vraždu spáchanou v Paříži v roce 1975. Jeho tehdejšími oběťmi byli dva policisté a policejní informátor.

S druhým doživotím odešel Sánchez od soudu definitivně v červnu 2013 – a to za atentáty spáchané ve Francii v letech 1982 a 1983. Čtyři vražedné útoky, z nichž ho soud uznal vinným, si tehdy vyžádaly 11 mrtvých a 150 zraněných.

Motivem teroristických útoků byla podle francouzských státních žalobců snaha zajistit osvobození dvou členů Carlosovy skupiny – jeho milenky, Němky Magdaleny Koppové, a Švýcara Bruna Bregueta.

Ilyich Ramírez Sánchez alias "Carlos", "Šakal"
Zdroj: ČT24

„Usáma své doby“

Jako o „Usámovi své doby“ mluví o jednom z nejznámějších teroristů autor Šakalovy biografie John Follain. Sánchez byl levicovým hnutím a světovým komunismem ovlivněn odmalička – narodil se do rodiny zámožného právníka, který dal svým synům jména Vladimir, Ilyich a Lenin.

V roce 1964 se Šakal připojil ke studentskému komunistickému hnutí v Caracasu a posléze absolvoval výcvik na Kubě. Na dráhu teroristy se dal v 70. letech – on sám to ovšem nazýval dráhou „profesionálního revolucionáře“.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Potřeboval se ztotožnit s nějakým hnutím, nejprve se světovým komunismem. Studoval na moskevské univerzitě, odkud ho ale velmi rychle vyhodili, protože nezřízeně holdoval alkoholu a ženám. Pak se od komunismu odklonil k palestinské věci a začal páchat teroristické útoky ve jménu palestinské záležitosti,“ uvedl před časem v ČT analytik z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Eichler.

Nejznámější se stal únos delegace ze summitu OPEC

Šakal se zařadil mezi nejhledanější teroristy světa v roce 1975 po únosu delegace ze summitu zemí OPEC – uneseno tehdy bylo 11 ministrů a dalších 44 rukojmích. Sánchez ostatně udržoval velmi přátelské vztahy s libyjským diktátorem Kaddáfím a při tomto únosu si vymínil, že bude pilotem letadla osobní pilot Kaddáfího.

Od té doby Carlos řídil akce sahající od západní Evropy přes Blízký východ až po Japonsko. Přičítá se mu účast na řadě teroristických útoků, například na únosu francouzského letadla do ugandského Entebbe v roce 1976.

Terorista Ilyich Ramírez Sánchez přezdívaný Carlos byl v Československu nejméně osmkrát
Zdroj: ČT24

Údajně byl i za masakrem izraelských sportovců na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972 a za obsazením francouzské ambasády v Haagu v roce 1974. Jako hledaný slavný terorista se v 70. a 80. letech Carlos skrýval i v řadě tehdejších komunistických zemí, mimo jiné v Maďarsku, bývalém východním Německu či v Rumunsku.

Mezi lety 1978 a 1986 přicestoval Carlos (většinou na jihojemenský pas) několikrát i do bývalého Československa. Podle dokumentů jsou doloženy minimálně dvě cesty.

Jeho stoupenci ho označují za přesvědčeného bojovníka proti sionismu a imperialismu. Odpůrci ho ale kritizují za to, že pracoval jako žoldák, jehož si najímaly k odstranění svých odpůrců tajné služby arabských i bývalých komunistických zemí. Údajně má na svědomí smrt nejméně 83 lidí. V roce 1994 byl zadržen v Súdánu a předán Francii.