Při ofenzivě vládních sil proti kurdským separatistům na jihovýchodě Turecka byla vážně porušena lidská práva. Zpráva OSN informuje o zabíjení, mizení osob a mučení. Operace tureckých bezpečnostních sil měly zasáhnout více než třicet obcí, přičemž některé čtvrti byly zcela zničeny. Během ofenzivy zemřely za rok a půl dva tisíce lidí, dalších půl milionu osob muselo opustit své domovy.
Část Turecka na prahu války. OSN píše o mučení a zabíjení během protikurdské operace
Ofenziva Ankary začala poté, co v červenci 2015 selhalo příměří mezi Turky a zástupci zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.
K nejzávažnějším překročením pravomocí bezpečnostních sil docházelo ve dnech, kdy byl vyhlášen zákaz vycházení, uvádí OSN ve zprávě. Za 18 měsíců bojů zemřelo 1200 místních obyvatel a 800 členů tureckých bezpečnostních složek. Asi 335 000 až 500 000 osob, převážně Kurdů, muselo kvůli bojům opustit své domovy.
OSN hovoří o mučení či zabíjení. „Jsem mimořádně znepokojen zprávami, že neproběhlo žádné věrohodné vyšetřování stovek údajných nezákonných zabití, a to i žen a dětí v období mezi koncem července 2015 a koncem srpna 2016. Vypadá to, že nezadrželi ani jednoho podezřelého a nikdo nebyl stíhán,“ kritizoval Ankaru Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Raád Zaíd Husajn.
Vládní operace na jihovýchodě země
Operace zasáhly podle zprávy desítky obcí, přičemž některé čtvrti byly zcela zničeny. V Nusaybinu bylo zničeno či poškozeno 1786 budov, ve východní části čtvrti Sur ve městě Diyarbakir zničilo systematické ostřelování 70 procent budov. To navíc pokračovalo zřejmě i poté, co operace oficiálně skončila, podotýká OSN.
Ve městě hovoří svědci o apokalypse. Začátkem minulého roku prý 189 mužů, žen a dětí zůstalo uvězněno několik týdnů ve sklepích bez vody, jídla a lékařské péče. Poté prý na místě uhořeli kvůli ohni vzniklému při ostřelování.
Zpráva cituje ale i informace získané od turecké vlády, která připomíná, že kurdští separatisté stáli za celou řadou teroristických útoků, při nichž umírali členové bezpečnostních sil, ale i civilisté. Lidé z PKK prý byli zapojeni rovněž do únosů, a to včetně dětí.
Exploze ve městě Diyarbakir
Pětadvacetistránková zpráva, která se týká období od července 2015 do prosince 2016, vychází mimo jiné z důvěrných i veřejných informací a satelitních snímků. Vyšetřovatelům OSN totiž nebyl umožněn přístup do oblastí bojů.
Organizace tvrdí, že situace na jihovýchodě země se ještě zhoršila po zavedení výjimečného stavu v zemi po pokusu o převrat v červenci 2016. V průběhu sledovaného období přišlo o místo 100 tisíc lidí včetně 10 tisíc učitelů podezřelých z napojení na PKK, aniž by došlo k řádnému soudnímu procesu.
OSN Ankaru kritizuje, že zneužila protiteroristické zákony a připravila o funkci řadu demokraticky zvolených funkcionářů kurdského původu, že cílí na nezávislé novináře, kurdská média i soudce, což oslabuje kontrolní mechanismus v zemi – stejně jako možnost chránit lidská práva.
Kurdská populace
PKK vede od poloviny 80. let minulého století ozbrojený boj za autonomní Kurdistán a její střety s tureckými bezpečnostními složkami si vyžádaly už na 45 tisíc obětí. V březnu 2013 vyhlásila PKK oficiálně příměří, poté začala velmi pomalá mírová jednání s tureckou vládou. Rebely z PKK považuje za teroristy i Evropská unie a Spojené státy.