Předseda Evropské rady Tusk nemůže v žádném případě počítat s tím, že Polsko podpoří prodloužení jeho mandátu. Uvedl to předseda vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński. List Financial Times (FT) s odvoláním na dva evropské diplomaty napsal, že Polsko chce místo Tuska navrhnout vlastního kandidáta. Má jím být europoslanec Jacek Saryusz-Wolski.
Polsko nepodpoří Tuska na šéfa Evropské rady, podle FT má vlastního kandidáta
Tusk podle Kaczyńského porušuje základní pravidla EU. „Někdo, kdo porušuje tato pravidla, prostě nemůže být předsedou Evropské rady a nemůže za žádných okolností počítat s tím, že bychom ho podpořili - nebo neměli námitky,“ uvedl Kaczyński.
Podle zpravodaje ČT ve Varšavě Miroslava Karase to „má být signál Polákům o tom, že Tusk ve své funkci špatně hájí polské zájmy. Konkrétně mu vytýká to, že vnucoval Polsku přijetí jisté kvóty běženců,“ vysvětlil Karas. Ve skutečnosti mu ale jde spíše o dlouhodobý boj, který s Tuskem svádí, dodal Karas.
Šéf polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński
„Právo a spravedlnost nechce slyšet, že Tusk není velvyslancem Polska v Evropské radě, že je společným prezidentem Evropy, že musí hájit i zájmy jiných zemí,“ uvedl zpravodaj ČT.
Možný Tuskův protikandidát Saryusz-Wolski je sice členem opoziční Tuskovy Občanské platformy, od nástupu Práva a spravedlnost k moci se ale snaží o navázání bližších styků s vládní stranou.
Předseda Evropské rady se bude volit za deset dní, mandát Tuskovi vyprší v květnu.Polská premiérka Beata Szydlová už podle FT sondovala u dalších členských států, jak by se stavěli k Saryuszovi-Wolskému.
Proti Tuskovi kromě Polska jen Maďarsko
Případný oficiální návrh na nahrazení Tuska Saryuszem-Wolskim podpoří podle zdrojů FT pravděpodobně jen Maďarsko. Tusk má oproti tomu podporu všech ostatních členských států, píše list. Tusk udělal dojem tím, že provedl EU těžkým obdobím, během kterého řešila řeckou dluhovou krizi, migraci či brexit, podotýkají FT.
Tusk si získal oblibu také tím, že je otevřený názorům a myšlenkám reprezentantů jiných států, či podporou jednoty a konsenzu, doplnil Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů.
Vládnoucí strana Právo a spravedlnost odmítla podpořit Tuskovo znovuzvolení, částečně kvůli osobní nevraživosti mezi ním a Kaczyńským. Kaczyński byl dříve Tuskovým největším rivalem na domácí politické scéně a teď tahá za nitky v polské vládě, připomíná list.
GALERIE
Polsko nechce Tuska
Tusk se podle Kaczyńského nehodí do čela EU, protože podle něj může čelit celé řadě vyšetřování v souvislosti s jedním z největších finančních podvodů v novodobé historii země.
Komise vedená poslanci tehdejší opozice hodlá zjistit, zda úřady nepochybily v případě, v němž se dvojici podnikatelů podařilo připravit vkladatele o 850 milionů zlotých (5,3 miliardy korun). Situace může znepříjemnit život právě členům někdejší Tuskovy vlády.
„Tusk podporuje opozici v rámci řízení ohledně právního státu, které s Polskem vede Evropská komise,“ připomněl Kovář. „A je tam stále ta nezapomenutá událost ohledně Smolensku a smrti dvojčete pana Kaczynského, za kterou je častečně alespoň morálně připisována zodpovědnost i Tuskovi,“ dodal Kovář.
Tuska odpor Polska neohrozí
Tusk oznámil svou opětovnou kandidaturu na předsedu Evropské rady v polovině února. Joseph Muscat, premiér Malty, která nyní předsedá EU, vyzval prezidenty a předsedy vlád členských zemí, aby své případné další nominace oznámili do nadcházejícího summitu EU. Šéfové států a vlád členských zemí se v Bruselu sejdou 9. března.
Varšava vs. Brusel: Přetahovaná o osud Donalda Tuska (zdroj: ČT24)
O prodloužení Tuskova mandátu se bude rozhodovat kvalifikovanou většinou, případný odpor Polska tak jeho zvolení nezabrání. Podle Kováře mají spekulace o jiném kandidátovi spíše opačný efekt. „Ta podpora za Donaldem Tuskem se ještě zvýraznila, upevnila,“ uvedl.
Tusk stál v čele liberální, proevropské strany Občanská platforma, jejíž vládu vedl po téměř dvě volební období parlamentu. Z čela vlády odešel v roce 2014 předsedat summitům EU do Bruselu. Právo a spravedlnost porazilo Občanskou platformu ve volbách v roce 2015.