Cecilia Wikströmová je švédskou europoslankyní a zpravodajkou Evropského parlamentu k reformě azylového systému. Netají se razantním postojem k zemím, které odmítají přerozdělování uprchlíků, jako je Česká republika. Podle ní by takové státy měly dostávat méně peněz z eurofondů. Na téma s ní hovořil zpravodaj ČT v Bruselu Bohumil Vostal. Celý rozhovor odvysílá ČT24 v neděli v pořadu Týden v politice.
Wikströmová: Nejvíc dotací čerpají ti, kteří s uprchlíky nejméně pomáhají. Je to ironie
Sestřih rozhovoru Bohumila Vostala a europoslankyně Cecilie Wikströmové (zdroj: ČT24)
„Návrh Evropské komise říká: Pokud odmítnete převzít lidi, kteří by měli být přerozdělení do vašeho státu, pak by tu měl být postih 250 000 euro. Podle mě to není velmi dobrý nápad. Já jsem to proto z mého návrhu vymazala. Proč? Protože shledávám trochu neetické, abychom dali cenovku na hlavu jednotlivého člověka, který utíká před válkou a pronásledováním.
Snažím se teď zjistit za pomoci legislativní služby tohoto parlamentu a pomoci kolegů z dalších stran, jestli je tu jiná možnost, a to odepření eurofondů, pokud se členské státy neřídí legislativou. Ale vnímám to trochu jako ironické, když vidím, jak členské státy, co používají nejtvrdších výrazů a jsou přesvědčené, že nechtějí vidět žádné uprchlíky na svém území, jsou těmi čtyřmi členskými státy, které dostávají víc dotací z eurofondů než ostatní státy. Není to docela ironická shoda okolností?“
Takže vy se snažíte zjistit, jestli by to mohlo fungovat. Myslíte si, že to je opravdu proveditelné? Že by zákonodárci mohli říct ano takovémuto návrhu?
„Je to použitelné i v dalších politických oblastech. Pokud nedodržujete legislativu, pak by mohla nastat situace, kdy by mohly být eurofondy stržené nebo nevydané.“
Odkdy? Teď to není možné.
„Je to možné. Je to například okamžitě použitelné třeba v rybářství.“
Zpravodaj ČT Bohumil Vostal a europoslankyně Cecilia Wikströmová
Měli bychom tomu rozumět jako varování středoevropským státům?
„Vůbec to není žádné varování. Ale shledávám trochu alarmujícím, že například v roce 1956, když sovětské tanky přijely do ulic Budapešti, utíkaly stovky tisíc lidí a byli dobře přijmutí a přivítaní v dalších evropských zemích. To samé se týká i vaší země.
Když do Prahy v roce 1968 znovu přijely tanky, tak utíkaly desítky tisíc lidí. Hodně z nich přijelo do Švédska. Já mám dnes přátele, jejichž předci přišli v oněch dnech. A dokonce i některé starší lidi, které znám. Byli dobře přijatí a pomohli nám vybudovat růst a prosperitu v mé zemi.
Byli to ale uprchlíci. Jaký je rozdíl mezi lidmi, co utíkají před Asadovými bombami a vražděním islámského režimu, a snaží se prostě přežít a vybudovat život někde v Evropě? Proč je tomu tak, že tyto členské státy se s nimi nespojí a neřeknou: 'jste vítaní'.“
Říkáte to taky svým kolegům ve frakci evropských liberálů ALDE? Máte tam čtyři europoslance z hnutí ANO z České republiky, ANO je v koaliční vládě a jeho šéf, nejpopulárnější politik v Česku, Andrej Babiš řekl, že odmítá všechny tyto kvóty a to za i cenu sankcí. Vysvětlujete to svým kolegům z ANO v Evropském parlamentu?
„Samozřejmě, že si vyměňujeme názory. Nikdy jsem neshledala tento druh nepřátelství, který vyjadřujete, od mých kolegů z Česka ve frakci ALDE. Nikdy.“
Žádné tyto návrhy na stálé přerozdělování migrantů nejsou pro lidi z ANO přijatelné. Ani pro europoslance, říkají to nahlas. Protože plně podporují pozici české vlády. Mají argumenty. Říkají například, že povinné kvóty a přerozdělování migrantů bez ohledu na jejich svobodnou vůli nereprezentuje dlouhodobé řešení současné migrační krize, protože tito lidé nechtějí zůstat v České republice. Chtějí jít do Německa nebo Švédska.
obrázek
„To je naprosto správně. My teď mluvíme o tom, co říkali, když šlo o dočasné přesídlování a přemísťování uprchlíků z Itálie a Řecka.“
Druhý argument je, že kvóty mohou povzbudit imigraci do EU. A to za situace, kdy Evropa není schopná vracet nelegální uprchlíky do zemí jejich původu.
„To, co děláme teď, je, že dáváme dohromady novou legislativu. Nyní to není otázka něčeho dočasného, co se bude dotýkat dvou členských států, bude to platit pro celou Evropu. Mějte na mysli, že uprchlíci nyní přijíždějí hlavně do Itálie a Řecka, překračují Středozemní moře, jsou tam tisícovky mrtvých každý rok, ale v příštích dnech, pokud se něco stane na východní hranici, bude to Litva a Polsko, kdo bude zasažený. Jestli se něco stane na Blízkém východě, tak to bude Kypr, je jednou z členských zemí. Jsem ale rozená optimistka. Věřím, že humanitární odpovědnost za lidi v tísni, kteří potřebují mezinárodní ochranu, jak je psáno v Ženevské konvenci, dalších mezinárodních úmluvách a unijní legislativě, je něco, čím by se všechny státy měly řídit.“
Pan Babiš, jehož hnutí ANO je ve vaší frakci, říká, že naprosto podporuje myšlenku podat žalobu u soudu v Lucemburku u Evropského soudního dvora, pokud tu budou odhlasovány povinné kvóty. To je součást změn v dublinském azylovém systému. Je tam napsáno, že pokud nastane velká krize ohledně uprchlíků, tak se kvóty automaticky nastartují.
„Vy jste nečetl tedy návrh Komise dost pozorně. Protože to nastane za situace, kdy jeden členský stát bude řekněme plný, pak budou lidé přerozdělení do členských států.“
Zpravodaj ČT Bohumil Vostal a europoslankyně Cecilia Wikströmová
To jsem myslel.
„Toto se stane automaticky. Pokud někdo instituci nebo vlastní instituci, Radu EU, požene k soudu, tak ať to svobodně udělá. To je demokracie.“
To je tedy vzkaz panu Babišovi, jehož hnutí je členem vaší frakce?
„Ne, preferuji s ním vést dialog dvojstranně. Ale vzkaz všem evropským občanům je následující: jsme všichni lidské bytosti. Bez ohledu na to, kde na této planetě jsme měli to velké štěstí, že jsme se narodili. Nebo nedostatečné štěstí. Je to lidská povinnost pomoct těm, kdo jsou v nouzi.“
Švédsko převzalo 160 000 žadatelů o azyl v roce 2015. Má téměř 10 milionů obyvatel skoro jako Česká republika. Ale teď máte novou legislativu, která je jednou z nejpřísnějších v Evropě, co se týče migrace. Znamená to, že dětští žadatelé o azyl musí doložit svůj věk, uprchlíci nemají stálé právo zůstat, omezuje to taky právo na slučování rodin, uprchlická víza musí být obnovována každé tři roky, někdy každých 13 měsíců. Uprchlíci z takzvaných bezpečných států čelí deportaci. Tak tomu předtím nebylo. Co to znamená?
„Víte, znamená to fakt, že v roce 2015, když jsme v Evropské unii přijali 1,5 milionu žadatelů o azyl, Německo přijalo téměř milion, Švédsko 163 000. Zatímco některé členské státy, Chorvatsko si vzalo 25, Litva 35 osob. Toto není spravedlivé sdílení odpovědnosti. Ve Švédsku nastal moment, kdy jsme neměli už žádné zařízení, kde bychom ubytovali lidi. Ale je to kvůli absenci společného evropského azylového systému. My, čtyři nebo pět členských států, nemůžeme nést plnou odpovědnost, když 23 zemí jen sedí a nic nedělá.“